USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: J. M., zast. JUDr. Bohumilem Růnou, advokátem se sídlem Kamlerova 795/9, Říčany, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské náměstí 1/471, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2014, čj. MK 43417/2014 OPP, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2018, čj. 4 A 57/2014-38, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

1. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

2. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                    Žalobkyně se žalobou u městského soudu domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, které je uvedeno v záhlaví. Tímto rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 29. 4. 2014, ve kterém magistrát uznal žalobkyni vinnou z porušení § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a uložil jí pokutu ve výši 50 000 Kč. Městský soud však její žalobu zamítl.

[2]                    Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, ve které současně žádala o přiznání odkladného účinku. Odůvodnila jej obecně tím, že výkon rozhodnutí by představoval neúměrný zásah do její finanční situace. Na základě výzvy NSS ze dne 3. 5. 2018, aby upřesnila důvody pro přiznání odkladného účinku, stěžovatelka uvedla, že je samoživitelkou syna ve věku 8 let. V současnosti splácí kromě obvyklých povinností, nákladů na domácnost a výchovu syna také úvěr, a to splátkami ve výši 9 030,92 Kč měsíčně. Další její výdaje spočívají v částce 1 100 Kč na pojištění domu a syna a také na důchodové pojištění, a dále v částce 5 800 Kč na platby za energie a související služby. Přiznáním odkladného účinku podle stěžovatelky nevznikne žádným jiným osobám nepoměrně větší újma a odkladný účinek by nebyl ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[3]                    Žalovaný s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí, neboť ani v doplnění návrhu stěžovatelka neuvedla rozhodné skutečnosti pro jeho přiznání.

[4]                    Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., který se přiměřeně užije i v řízení o kasační stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. NSS po zhodnocení důvodů, které uvedla stěžovatelka, dospěl k závěru, že v jejím případě nejsou tyto podmínky naplněny.

[5]                    NSS nejprve zkoumal, zda stěžovatelka uvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly možnosti vzniku nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. Stěžovatelka v doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku sice vyjmenovala své měsíční výdaje v celkové výši (alespoň) 15 930,92 Kč, neuvedla však výši svých příjmů. Proto NSS nemá možnost zkoumat poměr mezi stěžovatelčinými příjmy a výdaji a vyhodnotit tak, zda stěžovatelce výkonem rozhodnutí žalovaného hrozí újma nepoměrně větší, než jaká by hrozila třetím osobám. NSS přizná odkladný účinek pouze v ojedinělých případech, ve kterých by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované věci nejedná, resp. stěžovatelka nic takového nedoložila ani poté, co ji NSS vyzval k bližšímu objasnění její finanční situace.

[6]                    Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neprokázala existenci nepoměrně větší újmy, se NSS již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s veřejným zájmem (srov. bod [4]).

[7]                    NSS proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

[8]                    Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam; srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno.

Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.

V Brně dne 16. května 2018

Daniela Zemanová

předsedkyně senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 10 As 125/2018

Místo pro nalepení kolkových známek: