USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáš Rychlého v právní věci žalobce: M. B., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o podání ze dne 4. 4. 2018 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2018, č. j. MPSV-2018/51601-911, spis. zn. SZ/MPSV-2018/49927-911,

t a k t o :

Věc  s e   p o s t u p u j e   Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému.

O d ů v o d n ě n í  :

[1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 4. 4. 2018 podání označené jako „Žaloba na postup MPSV a UP HLMP, pobočka Praha 4 ve věci přidělení a rozhodnutí o získání ZTP/P“.  Z obsahu podání a z přiložených kopií [v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného a rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, Kontaktního pracoviště Praha 4, ze dne 12. 2. 2018, č. j. 258275/18/AB, sp. zn. 120460-17-AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“)] však vyplývá, že se jedná o podání, které směřuje proti rozhodnutí správního orgánu, konkrétně proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce dle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, jako opožděné a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, kterým byl žalobci dle § 34 odst. 1 a odst. 2, § 34a, § 34b a § 35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1. 10. 2017 do 31. 1. 2021.

[2]               V petitu uvedeného podání žalobce žádá soud, aby rozhodnutí správních orgánů obou stupňů zrušil, neboť byla vydána na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, současně žádá o přiznání náhrady nákladů řízení.

[3]               S přihlédnutím k obsahu shora uvedeného podání nemá soud pochybnosti o tom, že jde o věc, o níž přísluší rozhodovat soudům ve správním soudnictví [§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění účinném pro projednávanou věc, dále jen „s. ř. s.“].

[4]               Nejvyšší správní soud je dle soudního řádu správního příslušný k vyřizování kasačních stížností proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů vydaných ve správním soudnictví, jakož i k rozhodování v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. O takovou věc se v nyní projednávané věci nejedná, není proto v pravomoci Nejvyššího správního soudu se podáním ze dne 4. 4. 2018 zabývat.

[5]               K řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu či jinému úkonu správního orgánu je věcně příslušný krajský soud (§ 7 odst. 1 s. ř. s.). Místně příslušným soudem ve věcech průkazu osoby se zdravotním postižením je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje (§ 7 odst. 3 s. ř. s.). Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému (§ 7 odst. 4 a odst. 5 s. ř. s.).

[6]               Žalobce má trvalé bydliště na adrese X. Nejvyšší správní soud proto věc postupuje Městskému soudu v Praze, který je věcně a místně příslušný [viz Příloha č. 2, bod 1. a Příloha č. 4, bod 4. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení  n e n í   přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. dubna 2018

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu