Aprk 4/2018 - 54

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 84/2017, v řízení o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb.,

 

 

t a k t o :

 

 

  1.                 Návrh   s e   z a m í t á .

 

  1.              Žalobce   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

[1]          Návrhem ze dne 26. 2. 2018 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 5. 3. 2018 se žalobce (navrhovatel) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to rozhodnutí o návrhu na prohlášení neúčinnosti doručování usnesení na č. l. 13 a písemnosti na č. l. 10 soudního spisu zn. 9 A 84/2017 vedeného u Městského soudu v Praze.

[2]          V návrhu uvedl, že městský soud nesmí ve stejném období doručovat navrhovateli různě, navrhovatel není povinen informovat soud o tom, že má datovou schránku. Soud má povinnost doručovat písemnosti primárně do datové schránky; pokud písemnost nebyla řádně doručena, nemohl se s ní adresát seznámit. První řádně doručenou písemností v navrhovatelově věci je tak písemnost na č. l. 20. Návrh na prohlášení neúčinnosti doručení je prostředkem nápravy i ve skončeném procesu. Pokud v procesu 9 A 42/15 o obdobném návrhu soud rozhodl bez obstrukcí, tak není překážky nyní.

[3]          Z předloženého soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že se navrhovatel podáním ze dne 6. 1. 2017 domáhal, aby městský soud přikázal žalované neprodleně rozhodnout o žádosti o určení advokáta ze dne 19. 10. 2016. Přípisem ze dne 10. 5. 2017 vyzval soud navrhovatele k úhradě soudního poplatku ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy. Dne 4. 6. 2017 navrhovatel požádal o osvobození od soudního poplatku za podaný návrh. Přípisem ze dne 12. 6. 2017 (č. l. 10) soud navrhovatele vyzval k doplnění této žádosti (navrhovateli byla výzva doručována do vlastních rukou, přičemž navrhovatel si ji nevyzvedl a nebylo ji možno vložit do schránky, byla proto po uplynutí zákonem stanovené lhůty vrácena soudu). Usnesením ze dne 14. 7. 2017, č. j. 9 A 84/2017  13, městský soud navrhovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Usnesení zaslal navrhovateli společně s výzvou k úhradě soudního poplatku dne 19. 7. 2017 (doporučenou zásilkou do vlastních rukou, kterou si navrhovatel nevyzvedl a nebylo ji možno vložit do schránky, proto byla po uplynutí zákonem stanovené lhůty vrácena soudu). Usnesením ze dne 15. 9. 2017, č. j. 9 A 84/2017 – 20, soud řízení o žalobě zastavil. Toto usnesení bylo doručeno do datové schránky navrhovatele dne 4. 9. 2017.

[4]          Proti usnesení o zastavení řízení brojil navrhovatel kasační stížností; řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zastavil pro nezaplacení soudního poplatku usnesením ze dne 10. 11. 2017, č. j. 7 As 308/2017  22 (navrhovateli doručeno dne 15. 11. 2017).

[5]          Dne 10. 11. 2017 podal navrhovatel u městského soudu návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to „k okamžitému doručení usnesení pod číslem 13, jímž soud nepřiznal osvobození od soudních poplatků“. Dne 15. 11. 2017 vzal navrhovatel tento návrh zpět (řízení o návrhu bylo usnesením NSS ze dne 22. 11. 2017, č. j. Aprk 25/2017 – 7, zastaveno) a namísto toho se domáhal prohlášení neúčinnosti doručování usnesení na č. l. 13. Podáním ze dne 24. 1. 2018 se navrhovatel u městského soud opětovně domáhal prohlášení neúčinnosti doručování usnesení na č. l. 13 a nově též písemnosti na č. l. 10 a jejich doručení datovou cestou. K tomuto podání městský soud navrhovateli sdělil, že řízení vedené pod sp. zn. 9 A 84/2017 je (včetně řízení před Nejvyšším správním soudem) skončeno. Způsob doručování v této věci již není předmětem přezkumu. Dne 26. 2. 2018 pak městský soud obdržel shora popsaný návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

[6]          K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu městského soudu, JUDr. N. Ř. Konstatovala, že řízení o žalobě již bylo pravomocně ukončeno, a to usnesením o zastavení řízení ze dne 15. 8. 2017, č. j. 9 A 84/2017  20. Z tohoto důvodu soud požadovaný úkon neučiní, a věc proto předkládá k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

[7]          Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.

[8]          V řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu v řízení probíhajícím před soudem. Lhůtu k provedení procesního úkonu určí v případě, že zjistí neodůvodněné průtahy v řízení. V nyní souzené věci z předloženého soudního spisu plyne, že řízení o žalobě, ve kterém má dle navrhovatele docházet k průtahům (s rozhodnutím o návrhu na prohlášení neúčinnosti doručení), bylo již pravomocně ukončeno. Z logiky věci plyne, že v řízení, které již neprobíhá, nemůže docházet k průtahům. Návrh je tedy nedůvodný.

[9]          Měl-li navrhovatel za to, že řízení před městským soudem bylo stiženo procesní vadou, mohl k nápravě využít mimořádné opravného prostředku (kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení), což ostatně učinil. Nejvyšší správní soud však v řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nemůže suplovat soudní přezkum probíhající v rámci řízení o kasační stížnosti, které bylo z důvodů na straně navrhovatele (nezaplacení soudního poplatku) zastaveno, a k meritornímu přezkumu navrhovatelem namítaných vad proto nedošlo.

[10]      Bylo-li již tedy ve věci samé pravomocně rozhodnuto, je namístě návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu jako nedůvodný zamítnout (srov. usnesení ze dne 8. 9. 2004, č. j. Aprk 6/2004  44, č. 440/2005 Sb. NSS).

[11]      Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh oprávněný. Tak tomu v projednávané věci nebylo, proto soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 13. března 2018

 

          JUDr. Lenka Kaniová

                       předsedkyně senátu