2 As 17/2018 - 25

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miluší Doškovou v právní věci žalobkyně: nezl. N. P., zastoupená zákonným zástupcem D. P., zastoupená Mgr. Markétou Kellerovou, advokátkou se sídlem Černíkova 2986/14, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 11. 2017, č. j. JMK 165021/2017, sp. zn. S-JMK 149222/2017 OŠ, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2017, č. j. 30 A 259/2017  67,

 

 

takto:

 

 

  1. Řízení   s e   z a s t a v u j e .

 

  1. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Zavčasu podanou kasační stížností brojila žalobkyně, jakožto stěžovatelka, proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Brně.

 

[2]               Dne 16. 2. 2018 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno týmž dnem datované zpětvzetí kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti, v souladu s ustanovením § 47 písm. a) před středníkem s. ř. s., zastavil.

 

[3]               O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů. Neztotožnil se přitom s názorem žalobkyně, že by jí mělo náležet právo na náhradu nákladů řízení. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 2. 7. 2008, č. j. 3 Ads 58/2008  54, shledal, že „[v]ezme-li žalobce svůj návrh zpět s tvrzením, že tak činí pro pozdější chování žalovaného, je nutno pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. chování žalovaného hodnotit ve vztahu k obsahu napadeného správního rozhodnutí. Důvodem pro obnovu správního řízení bylo zrušení usnesení krajského soudu ze dne 27. 9. 2017, č. j. 19 Co 195/2017  803, jakožto podkladového rozhodnutí pro rozhodnutí žalovaného, nálezem Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3749/17, nikoli podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného ve správním soudnictví. Je proto bez významu, že se Ústavní soud v citovaném nálezu obiter dictum vyjádřil ke kasační stížností napadenému usnesení krajského soudu kriticky. Ke zrušení usnesení krajského soudu ze dne 27. 9. 2017, č. j. 19 Co 195/2017  803, došlo zcela nezávisle na podání žaloby, resp. kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud má tudíž za to, že pro nedostatek příčinné souvislosti mezi podáním správním žaloby (stejně jako kasační stížnosti) a „pozdějším chováním“ žalovaného, spočívajícím v obnově řízení, nemá žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 27. února 2018

 

 

JUDr. Miluše Došková

      předsedkyně senátu