U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Ing. P. M., MBA, proti žalované: Brněnské komunikace a.s., se sídlem Rennenská třída 787/1a, Brno, v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 251/2017, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti JUDr. Jaroslavě Skoumalové,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslava Skoumalová   n e n í   vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 31 A 251/2017.

O d ů v o d n ě n í:

[1]               Žalovaná částečně odložila žádost žalobce o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žalobce se bránil odvoláním, které představenstvo žalované rozhodnutím ze dne 31. 7. 2017, sp. zn. 5100/PDT/003/2017/Te, zamítlo. Proti zamítavému rozhodnutí podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Brně.

[2]               Žalobce vznesl dne 1. 11. 2017 námitku podjatosti soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslavy Skoumalové. V námitce uvedl, že ji podává z procesní opatrnosti a odůvodní jí ve lhůtě 14 dnů od podání. Krajský soud následně dne 21. 11. 2017 věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu.

[3]               Protože žalobce v námitce neuvedl žádné důvody podjatosti soudkyně, vyzval jej Nejvyšší správní soud usneseními z 28. 11. 2017 a 11. 1. 2018 k jejímu doplnění. Žalobce na poslední uvedené usnesení reagoval žádostí o prodloužení lhůty k doplnění návrhu o 2 měsíce. Následně však dne 27. 1. 2018 námitku podjatosti doplnil. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu na prodloužení lhůty, neboť žalobce včas vyhověl výzvě soudu k doplnění námitky podjatosti.

[4]               Žalobce v doplnění uvedl, že nesouhlasí s rozhodovací činností JUDr. Skoumalové v předmětném řízení; soudkyně zamítla jeho žádost o osvobození od soudního poplatku, čímž mu fakticky znemožnila uplatnit právo na informace. Uvedené rozhodnutí je však dle žalobce nespravedlivé, neboť je dlouhodobě nezaměstnaný a nemůže si dovolit uhradit soudní poplatek. Žalobce upozornil, že si je vědom, že jeho námitka podjatosti bude s ohledem na judikaturu Nejvyššího právního soudu zamítnuta. Nemá však dle svého tvrzení jinou možnost, jak se bránit usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, neboť nemá finanční prostředky k uhrazení soudního poplatku za případný opravný prostředek.

[5]               Výše uvedená soudkyně se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že žalobce nezná, k jeho osobě ani k projednávané věci nemá žádný vztah a necítí se být podjatá.

[6]               Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7]               K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že žalobcem namítaný důvod podjatosti spočívá výhradně v postupu soudkyně v řízení. S ohledem na § 8 odst. 1 s. ř. s. však tyto důvody nemohou vést k jejímu vyloučení pro podjatost.

[8]               Lze tedy uzavřít, že námitka žalobce neobsahuje žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., a ani z vyjádření shora jmenované soudkyně neplyne nic, co by mohlo založit pochybnost o její nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu.

[9]               Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že vznesenou námitku podjatosti soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jaroslavy Skoumalové neshledal důvodnou.

[10]            Na okraj soud považuje za vhodné žalobce upozornit, že dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 196/2014-19 má stěžovatel povinnost zaplatit poplatek za řízení o kasační stížnosti jen tehdy, pokud kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí krajského soudu o návrhu ve věci samé (o žalobě) či o jiném návrhu, jehož podání je spojeno s poplatkovou povinností. Kasační stížnost proti usnesení, jímž byla zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků, proto není zpoplatněna.

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně 8. února 2018

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu