U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: V. S., zastoupeného Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 834/8, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2017, č. j. 62 A 194/2015 – 41,

t a k t o :

1. Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .

2. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí kasační stížností proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2017, č. j. 62 A 194/2015 – 41, jímž krajský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 9. 2015, č. j. MV-51334-5/SO-2014, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 27. 2. 2014, č. j. OAM-13272-29/TP-2012, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Naposledy uvedeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost stěžovatele ze dne 25. 6. 2012 o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť stěžovatel neprokázal, že je zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu.

[2]                Vzhledem k tomu, že stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek, vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 Azs 334/2017 – 8, aby zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení; zároveň byl poučen o následcích spojených s nevyhověním této výzvě.

[3]               Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti; dle § 7 citovaného zákona se stal soudní poplatek za kasační stížnost splatným okamžikem jejího podání.

[4]               Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích dále platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[5]               Jak již bylo uvedeno, povinnost zaplatit soudní poplatek vznikla stěžovateli společně s podáním kasační stížnosti. Jelikož stěžovatel této své povinnosti nedostál, vyzval ho Nejvyšší správní soud k úhradě soudního poplatku v náhradní lhůtě výrokem I. usnesení ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 Azs 334/2017 – 8, které bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím jeho právního zástupce Mgr. Marka Sedláka do datové schránky dne 29. 11. 2017 (čl. 9 spisu). Posledním dnem lhůty 15 dnů pro zaplacení soudního poplatku se tak stal čtvrtek 14. 12. 2017. Stěžovatel však toho dne (ani později) soudní poplatek nezaplatil. Nejvyšší správní soud připomíná, že v případě lhůty k zaplacení soudního poplatku stanovené usnesením ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 Azs 334/2017 – 8, se již jednalo o lhůtu dodatečnou – náhradní, neboť poplatek za kasační stížnost je splatný okamžikem jejího podání. Tato doba je více než dostatečná pro splnění poplatkové povinnosti.

[6]               Podle § 47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož soudní poplatek nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen, byly naplněny podmínky předvídané v ustanovení § 9 odst. 1 větě druhé zákona o soudních poplatcích; proto zdejší soud řízení o kasační stížnosti zastavil.

[7]               O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. prosince 2017

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu