USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška a soudců  Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Miloslava Výborného v právní věci navrhovatele: P. P., proti odpůrcům: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D., 3) Mgr. Martin Baxa, 4) Milan Chovanec, 5) PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, 6) Ing. Lukáš Bartoň, Ph.D., 7) Ing. Karla Šlechtová, 8) Ing. Jan Volný, 9) Mgr. Miloslava Rutová, 10) Mgr. Barbora Kořanová, 11) MUDr. Kamal Farhan, 12) Jana Levová, o návrhu na neplatnost volby všech kandidátů zvolených v Plzeňském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017,

takto:

I. Návrh   se zamítá.

II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Obsah návrhu na neplatnost volby kandidátů

[1]               Navrhovatel doručil dne 3. 11. 2017 Nejvyššímu správnímu soudu návrh, který je podle svého obsahu návrhem na neplatnost volby všech kandidátů zvolených v Plzeňském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017. Navrhovatel uvedl, že minimálně ve volebním okrsku č. 3062 v Plzni, ve volebním okrsku č. 7 v Sušici, ve volebním okrsku č. 4 v Měčíně a ve volebním okrsku č. 2 v Nýrsku byl porušen zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu“). Nezákonnost navrhovatel spatřuje v tom, že okrskové volební komise v těchto volebních okrscích automaticky započetly preferenční hlasy prvním čtyřem kandidátům, což se týkalo všech politických stran a hnutí.

[2]               Dne 10. 11. 2017 navrhovatel Nejvyššímu správnímu soudu doručil doplnění svého návrhu, ve kterém poukázal na to, že stejná pochybení při sčítání přednostních hlasů se stala i ve volebním okrsku Sytno.

2. Přepočet přednostních hlasů

[3]               Nejvyšší správní soud v nynější věci shledal, že navrhovatel poukázal na zvláště významnou indicii, že došlo k porušení zákona o volbách do Parlamentu. Značně vysoké procento přednostních hlasů pro první čtyři kandidáty (v naprosté většině na více než 90 % odevzdaných hlasovacích lístků) v kombinaci s tím, že jde o jev, který v okrscích, které zmínil, navrhovatel, nastal u vícera stran, vzbuzuje důvodné pochybnosti o řádnosti sčítání přednostních hlasů. Z tohoto důvodu si Nejvyšší správní soud vyžádal volební dokumentaci z volebních okrsků, které navrhovatel ve lhůtě pro podání návrhu zmínil, a přepočítal přednostní hlasy. Okrsek v Sytně navrhovatel zmínil až po vypršení pro lhůty podání návrhu, proto zde Nejvyšší správní soud přepočet nečinil (k tomu viz body [66] až [70] níže).

[4]               Přepočet přednostních hlasů Nejvyšší správní soud provedl jen ve vztahu ke stranám a hnutím, které v Plzeňském kraji získaly mandát [tj. Občanské demokratické straně, České straně sociálně demokratické, Komunistické straně Čech a Moravy, České pirátské straně, ANO 2011, Svobodě a přímé demokracii – Tomio Okamura (SPD)]. U politických stran a hnutí, které zde mandát nezískaly, neměl přepočet přednostních hlasů žádný smysl.

[5]               Ve všech okrscích zmíněných navrhovatelem ve lhůtě pro podání návrhu (tj. okrsku č. 3062 v Plzni, č. 7 v Sušici, č. 4 v Měčíně a č. 2 v Nýrsku) Nejvyšší správní soud shledal zásadní a systematické chyby ve zjišťování přednostních hlasů.

II. a)  Právní úprava přednostních hlasů

[6]               Jelikož se přepočet ze strany Nejvyššího správního soudu týkal přednostních hlasů pro kandidáty, je vhodné nejprve zmínit právní úpravu přednostních hlasů.

[7]               Dle § 39 zákona o volbách do Parlamentu platí: „V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.“

[8]               Dle § 41 odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu platí: „Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.“

[9]               Dle § 42 odst. 2 písm. f) zákona o volbách do Parlamentu se v zápise okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování uvede počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty politických stran, politických hnutí a koalic.

[10]            Dle § 50 odst. 4 až 6 zákona o volbách do Parlamentu platí:

„(4) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

(5) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.

(6) V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 5 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 5, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 5, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.“

[11]            Nejvyšší správní soud konstatuje, že z citované právní úpravy je zřejmé, že volič má na výběr, zda v rámci jedné kandidátní listiny udělí některým kandidátům, nejvýše však čtyřem, přednostní hlas. Přednostní hlasy volič dát vůbec nemusí, případně nemusí udělit přednostní hlasy čtyřem kandidátům, ale jen třem, dvěma či jen jednomu. Udělení přednostního hlasu vyžaduje aktivní úpravu volebního lístku, a to zakroužkování pořadového čísla u kandidáta. Jestliže volič zakroužkování neučiní, nedal přednostní hlas. Stejný důsledek má to, když volič zakroužkuje 5 a více pořadových čísel u kandidátů.

[12]            Zákon o volbách do Parlamentu nikde nepočítá s tím, že by nevyužití přednostního hlasu znamenalo automatické přidělení přednostního hlasu kandidátům uvedeným na čelných místech kandidátní listiny. Naopak jakékoli započítání přednostního hlasu volební komisí v případě, že není podloženo úpravou volebního lístku v podobě zakroužkování pořadového čísla kandidáta, je zjevným porušením zákona o volbách do Parlamentu. Pochybení tohoto typu Nejvyšší správní soud shledal v postupu okrskových komisí ve volebních okrscích, kde v nynější věci přednostní hlasy přepočítal.

[13]            Nejvyšší správní soud konstatuje, že u hlasovacích lístků, kde voliči nedali přednostní hlasy (případně nedali všechny čtyři možné přednostní hlasy), okrskové volební komise nevyužité přednostní hlasy připočetly kandidátům v čele kandidátní listiny. U volebních komisí v okrsku č. 2 v Nýrsku (bod [36]) a okrsku č. 7 v Sušici (bod [22]) soud k tomu shledal další pochybení.

[14]            Níže jsou pro jednotlivé okrsky a v jejich rámci pro strany a hnutí, které v Plzeňském kraji získaly mandát, uvedeny tabulky s počtem přednostních hlasů. V tabulkách jsou z důvodu přehlednosti uvedeni jen ti kandidáti, u nichž Nejvyšší správní soud zjistil jiný počet přednostních hlasů, než který spočetly volební komise.

II. b)  Okrsek č. 3062 v Plzni

[15]            V tomto okrsku Nejvyšší správní soud shledal pochybení volební komise spočívající v tom, že pokud volič nedal přednostní hlasy, případně nevyčerpal všechny čtyři přednostní hlasy, nevyužité přednostní hlasy okrsková komise započetla kandidátům na čelních místech kandidátní listiny. Tabulky s přednostními hlasy jsou uvedeny níže.

[16]            Občanská demokratická strana, která v daném okrsku získala 101 hlasů:

[17]            Česká strana sociálně demokratická, která v daném okrsku získala 34 hlasů:

[18]            Komunistická strana Čech a Moravy, která v daném okrsku získala 25 hlasů:

[19]            Česká pirátská strana, která v daném okrsku získala 53 hlasů:

[20]            ANO 2011, které v daném okrsku získalo 138 hlasů:

[21]            Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), která v daném okrsku získala 33 hlasů:

II. c)  Okrsek č. 7 v Sušici

[22]            Jde o okrsek, kde Nejvyšší správní soud shledal tři druhy pochybení:

• u dvou politických stran okrsková komise nezapočetla přednostní hlasy pro kandidáty na prvních třech místech kandidátní listiny, ačkoli tyto přednostní hlasy odevzdány byly (body [23] a [26]);
• u dvou politických stran pochybení spočívající v tom, že pokud volič nedal přednostní hlasy, případně nevyčerpal všechny čtyři přednostní hlasy, nevyužité přednostní hlasy okrsková komise započetla kandidátům na čelních místech kandidátní listiny (body [27] a [28]);
• pochybení spočívající v tom, že okrsková volební komise nezohlednila přednostní hlasy z jednoho volebního lístku, na němž byly uplatněny tři přednostní hlasy (bod [25]).

[23]            Občanská demokratická strana, která v daném okrsku získala 67 hlasů:

[24]            Česká strana sociálně demokratická, která v daném okrsku získala 49 hlasů. U této strany Nejvyšší správní soud neshledal žádnou nesrovnalost a napočítal stejný počet preferenčních hlasů jako okrsková volební komise.

[25]            Komunistická strana Čech a Moravy, která v daném okrsku získala 60 hlasů:

[26]            Česká pirátská strana, která v daném okrsku získala 54 hlasů:

[27]            ANO 2011, které v daném okrsku získalo 183 hlasů:

[28]            Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), která v daném okrsku získala 55 hlasů:

II. d)  Okrsek č. 4 v Měčíně

[29]            V tomto okrsku Nejvyšší správní soud shledal pochybení volební komise spočívající v tom, že pokud volič nedal přednostní hlasy, případně nevyčerpal všechny čtyři přednostní hlasy, nevyužité přednostní hlasy okrsková komise započetla kandidátům na čelních místech kandidátní listiny. Tabulky s přednostními hlasy jsou uvedeny níže.

[30]            Občanská demokratická strana v tomto okrsku nedostala ani jeden hlas.

[31]            Česká strana sociálně demokratická, která v daném okrsku získala 7 hlasů:

[32]            Komunistická strana Čech a Moravy, která v daném okrsku získala 5 hlasů:

[33]            Česká pirátská strana, která v daném okrsku získala 3 hlasy:

[34]            ANO 2011, které v daném okrsku získalo 18 hlasů:

[35]            Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD), která v daném okrsku získala 6 hlasů:

II. e)  Okrsek č. 2 Nýrsko

[36]            V tomto okrsku Nejvyšší správní soud shledal tři druhy pochybení:

• u tří politických stran Nejvyšší správní soud dospěl k jinému počtu odevzdaných hlasů pro stranu, než ke kterému dospěla volební komise (body [37], [39] a [42]);
• pochybení spočívající v tom, že pokud volič nedal přednostní hlasy, případně nevyčerpal všechny čtyři přednostní hlasy, nevyužité přednostní hlasy okrsková komise započetla kandidátům na čelních místech kandidátní listiny;
• pochybení spočívající v tom, že přednostní hlas u kandidátů na pátém či dalším místě byl mylně přiřazen jinému kandidátovi, než kterému byl udělen; zde šlo zřejmě o přehlédnutí (body [37] a [42]).

[37]            Občanská demokratická strana obdržela podle okrskové komise 71 hlasů, Nejvyšší správní soud však napočítal 69 hlasů pro tuto stranu.

[38]            Česká strana sociálně demokratická, která v daném okrsku získala 34 hlasů:

[39]            Komunistická strana Čech a Moravy obdržela podle okrskové komise 87 hlasů, Nejvyšší správní soud však napočítal 83 hlasů pro tuto stranu:

[40]            Česká pirátská strana, která v daném okrsku získala 52 hlasů:

[41]            ANO 2011, které v daném okrsku získalo 193 hlasů:

[42]            Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) obdržela podle okrskové komise 55 hlasů, Nejvyšší správní soud však napočítal 56 hlasů pro toto hnutí:

3. Dopad zjištěných chyb na výsledek volby kandidátů

[43]            Nejvyšší správní soud výše vyložil, jaká shledal porušení zákona o volbách do Parlamentu na základě námitek obsažených v návrhu. Po zjištění porušení zákona je dále nezbytné zabývat se tím, zda šlo o porušení, které ovlivnilo výsledek volby kandidátů.

[44]            Zjištěný rozdílný počet hlasů (body [37], [39] a [42]) spočívající v tom, že Občanská demokratická strana dostala o 2 hlasy méně a Komunistická stana Čech a Moravy o 4 hlasy méně, než zjistila volební komise, a Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) dostala o 1 hlas více, než zjistila volební komise, je natolik okrajový, že nemá na mandáty žádný dopad, neboť mezi celkovými počty hlasů pro jednotlivé strany nebyly natolik malé rozdíly, aby tato pochybení v řádu jednotek hlasů mohla mít vliv na rozdělení mandátů mezi kandidující subjekty.

[45]            Nejvyšší správní soud dále ověřil, že ani zjištěné chyby v přednostních hlasech neměly vliv na to, které osoby kandidující za jednotlivé strany, které v Plzeňském kraji získaly mandát, tento mandát získaly (podrobně viz níže k jednotlivým stranám).

III. a)  Občanská demokratická strana

[46]            Souhrnná zjištění Nejvyššího správního soudu pro Občanskou demokratickou stranu v Plzeňském kraji jsou v následující tabulce. Tabulka se vztahuje k výsledkům této strany za celý Plzeňský kraj. V tabulce jsou uvedena jen jména kandidátů, u nichž při přepočtu preferenčních hlasů ve výše zmíněných 4 volebních okrscích Nejvyšší správní soud nalezl chyby. V tabulce nejsou jména těch kandidátů, u nichž nebyly preferenční hlasy dotčeny chybou v těch okrscích, které Nejvyšší správní soud přepočítával.

[47]            Legenda k tabulce je následující. V tabulce je část nazvaná „Původní výsledky“, která je na tmavě šedém podkladu, a část nazvaná „Výsledky po přepočtu ze strany NSS“, která je na světle šedém podkladu. Část „Původní výsledky“ vychází z údajů uvedených ze sdělení Státní volební komise o výsledcích voleb (č. 352/2017 Sb.) a zápisu o výsledku voleb v Plzeňském kraji (§ 46 odst. 3 zákona o volbách do Parlamentu), který si soud vyžádal. Jde o údaje, které jsou zatíženy chybami, k nimž došlo v přepočítaných volebních okrscích č. 3062 v Plzni, č. 7 v Sušici, č. 4 v Měčíně a č. 2 v Nýrsku. Část „Výsledky po přepočtu ze strany NSS“ je očištěna o chyby zjištěné při přepočtu přednostních hlasů v těchto čtyřech okrscích.

[48]            Zkratka „Poř. č.“ značí pořadí kandidáta na kandidátní listině. Zkratka „Abs.“ znamená absolutní počet přednostních hlasů pro kandidáta v kraji. Zkratka „Procent.“ označuje, na kolika procentech hlasovacích lístků pro danou stranu byl přednostní hlas pro daného kandidáta. Ve sloupečku „Mandát“ je symbolem „“ označeno, který kandidát získal mandát.

[49]            Po objasnění obsahu tabulky v bodě [46] je možno konstatovat, že v Plzeňském kraji Občanská demokratická strana získala dva mandáty (této skutečnosti se přepočet nijak nedotknul). Přidělení těchto mandátů konkrétním kandidátům nebylo zjištěnými chybami dotčeno. I po přepočtu totiž Ilona Mauritzová a Martin Baxa s přednostními hlasy překročili hranici 5 % a žádný jiný kandidát za tuto stranu nedostal více přednostních hlasů. Třetí největší počet přednostních hlasů za Občanskou demokratickou stranu v Plzeňském kraji dostal Jiří Šneberger s pořadovým č. 7 na kandidátce (není v tabulce), který dostal 2 367 přednostních hlasů (7,20 %). Jak Ilona Mauritzová, tak Martin Baxa mají i po přepočtu přednostních hlasů více (3 283, resp. 4 527).

[50]            Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že zisk mandátů pro konkrétní kandidáty Občanské demokratické strany nebyl zjištěným porušením zákona dotčen.

III. b)  Česká strana sociálně demokratická

[51]            Souhrnná zjištění Nejvyššího správního soudu pro Českou stranu sociálně demokratickou v Plzeňském kraji jsou v následující tabulce (k výkladu údajů v této tabulce viz body [46] až [48]).

[52]            V Plzeňském kraji Česká strana sociálně demokratická získala jeden mandát (této skutečnosti se přepočet nijak nedotknul). Mandát i po přepočtu náleží Milanu Chovancovi s 2858 přednostními hlasy. Mezi kandidáty, kteří s přednostními hlasy překročili 5 %, měl přednostních hlasů i po přepočtu nejvíce. Druhý v pořadí za ním s počtem přednostních hlasů je Václav Votava s 1240 přednostními hlasy.

[53]            Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že zisk mandátů pro Milana Chovance kandidujícího za Českou stranu sociálně demokratickou nebyl zjištěným porušením zákona dotčen.

III. c)  Komunistická strana Čech a Moravy

[54]            Souhrnná zjištění Nejvyššího správního soudu pro Komunistickou stranu Čech a Moravy v Plzeňském kraji jsou v následující tabulce (k výkladu údajů v této tabulce viz body [46] až [48]).

[55]            V Plzeňském kraji Komunistická strana Čech a Moravy získala jeden mandát (této skutečnosti se přepočet nijak nedotknul). Mandát i po přepočtu náleží Jiřímu Valentovi se 1718 přednostními hlasy. Mezi kandidáty, kteří s přednostními hlasy překročili 5 %, měl přednostních hlasů i po přepočtu nejvíce. Druhý v pořadí za ním s počtem přednostních hlasů je Karel Šidlo s 1566 přednostními hlasy.

[56]            Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že zisk mandátu pro Jiřího Valentu za Komunistickou stranu Čech a Moravy nebyl zjištěným porušením zákona dotčen.

III. d)  Česká pirátská strana

[57]            Souhrnná zjištění Nejvyššího správního soudu pro Českou pirátskou stranu v Plzeňském kraji jsou v následující tabulce (k výkladu údajů v této tabulce viz body [46] až [48]).

[58]            V Plzeňském kraji Česká pirátská strana získala jeden mandát (této skutečnosti se přepočet nijak nedotknul). Mandát i po přepočtu náleží Lukáši Bartoňovi s 2272 přednostními hlasy. I po přepočtu získal jako jediný kandidát této strany více než 5 % přednostních hlasů v Plzeňském kraji. Druhý v pořadí za ním je Jiří Rezek s 1007 přednostními hlasy.

[59]            Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že zisk mandátu pro Lukáše Bartoně za Českou pirátskou stranu nebyl zjištěným porušením zákona dotčen.

III. e)  ANO 2011

[60]            Souhrnná zjištění Nejvyššího správního soudu pro hnutí ANO 2011 v Plzeňském kraji jsou v následující tabulce (k výkladu údajů v této tabulce viz body [46] až [48]). V tabulce je uveden i Kamal Farhan, jehož se nedotkly chyby se sčítáním přednostních hlasů, které v nynější věci zjistil Nejvyšší správní soud. V tabulce je uveden za účelem úplnosti, jelikož v Plzeňském kraji získal mandát.

[61]            Pět mandátů, které získalo hnutí ANO 2011 v Plzeňském kraji, nebylo přepočtem dotčeno, jak vyplývá z tabulky. Jelikož toto hnutí získalo v Plzeňském kraji celkem 84 114 hlasů, činí 5 % z tohoto počtu 4205,7 hlasů, což je hranice, kterou z celé kandidátní listiny tohoto hnutí i po přepočtu překonala jen Karla Šlechtová. Mandáty se mezi ostatní kandidáty na kandidátní listině rozdělily v pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině (§ 50 odst. 4 zákona o volbách do Parlamentu).

[62]            Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že rozdělení mandátů pro ANO 2011 mezi jednotlivé kandidáty tohoto hnutí nebylo zjištěným porušením zákona dotčeno.

III. f)  Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)

[63]            Souhrnná zjištění Nejvyššího správního soudu pro Svobodu a přímou demokracii ‑ Tomio Okamura (SPD) v Plzeňském kraji jsou v následující tabulce (k výkladu údajů v této tabulce viz body [46] až [48]).

[64]            Svoboda a přímá demokracie získala v Plzeňském kraji jeden mandát. Po přepočtu hlasů lze konstatovat, že mandát stále připadá Janě Levové, byť se změnilo zákonné ustanovení, na jehož základě jej získala. Zatímco podle výsledků zatížených chybou by jí mandát připadal dle § 50 odst. 5 zákona o volbách do Parlamentu, a to na základě přednostních hlasů (5,21 %), podle výsledků očištěných o zjištěné chyby jí náleží mandát dle § 50 odst. 4 zákona o volbách do Parlamentu (jako první v pořadí na kandidátní listně, u níž žádný z kandidátů nepřesáhl s přednostními hlasy hranici 5 % hlasů pro stranu).

[65]            Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že mandát pro Svobodu a přímou demokracii ‑ Tomio Okamura (SPD) nebyl zjištěným porušením zákona dotčen.

4. Doplnění návrhu podané po lhůtě

[66]            Nejvyšší správní soud dne 10. 11. 2017 obdržel podání navrhovatele označené jako doplnění jeho návrhu na neplatnost volby všech kandidátů zvolených v Plzeňském kraji. Samotný návrh byl podán ve lhůtě, jeho doplnění již nikoli. Lhůta k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta skončila dne 3. 11. 2017 v 16.00 hod. (§ 87 odst. 1 ve spojení s § 97a odst. 3 zákona o volbách do Parlamentu).

[67]            V podání označeném jako doplnění původního návrhu, které soud obdržel až po skončení lhůty k podání návrhu na neplatnost volby kandidátů, navrhovatel poukázal na další porušení zákona o volbách do Parlamentu, k němuž dle jeho názoru došlo. Uvedl, že okrsková volební komise v okrsku Sytno postupovala nezákonně, jelikož automaticky započítala přednostní hlasy prvním čtyřem kandidátům v případě, že volič volební lístek neupravoval kroužkováním.

[68]            Původní návrh na neplatnost volby kandidátů podaný ve lhůtě byl již k okamžiku jeho podání plně projednatelný. Neobsahoval vady, které by bránily jeho projednání. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že takový návrh lze po skončení lhůty k podání návrhu doplnit jen tím způsobem, že navrhovatel upřesní již uplatněná tvrzení. Není však možné v podání označeném jako doplnění návrhu po vypršení lhůty k podání návrhu uvádět zcela nové skutkové okolnosti, v nichž navrhovatel spatřuje porušení volebního zákona a k nimž došlo ještě před skončením této lhůty. Tvrzení o automatickém přidělování přednostních hlasů prvním čtyřem kandidátům v okrsku v obci Sytno přitom představuje nepřípustné rozšíření návrhu až po uplynutí lhůty k jeho podání. O okrsku v Sytně totiž nebyla v původním návrhu ani zmínka. Navrhovatel v původním návrhu poukázal jen na porušení volebního zákona při zjišťování výsledku hlasování ve vztahu k volebnímu okrsku č. 3062 v Plzni, č. 7 v Sušici, č. 4 v Měčíně a č. 2 v Nýrsku.

[69]            Rozšíření návrhu, který je již v okamžiku jeho podání plně projednatelný, o nové a dosud neuplatněné skutkové okolnosti, v nichž navrhovatel spatřuje porušení volebního zákona, se svou povahou blíží podání nového návrhu na neplatnost volby kandidáta. Takto lze návrh rozšířit jen ve lhůtě k jeho podání, nikoli však po jejím skončení. Opačný náhled by představoval nepřípustnou nerovnost mezi osobami oprávněnými podat návrh na neplatnost volby kandidáta a mohl vést k neřešitelným obtížím v řízení o takovém návrhu.

[70]            Pokud by osoba oprávněná k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta ve lhůtě návrh vůbec nepodala a na skutečnosti, na jejichž základě dovozuje neplatnost volby kandidáta, poukázala v návrhu podaném až po uplynutí lhůty, Nejvyšší správní soud by její návrh odmítl pro opožděnost a namítanými skutečnostmi by se nezabýval. Není důvod, aby se Nejvyšší správní soud zabýval shodnými skutečnostmi uplatněnými až po lhůtě u navrhovatelů, kteří sice ve lhůtě podali plně projednatelný návrh, ale v něm v této lhůtě na tyto skutečnosti nepoukázali. Připuštění toho, aby byl návrh po lhůtě rozšířen o zcela nové skutečnosti, z nichž navrhovatel dovozuje porušení zákona o volbách do Parlamentu, v situaci, kdy ve lhůtě podal plně projednatelný návrh, by navíc mohlo vytvářet neřešitelné situace ve vztahu ke krátké dvacetidenní lhůtě, kterou má soud k rozhodnutí o návrhu. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud neprověřoval tvrzení o pochybení okrskové volební komise v okrsku v Sytně při sčítání přednostních hlasů a hlasovací lístky zde nepřepočítával.

[71]            Obiter dictum však soud může zmínit, že i v hypotetickém případě, když by přednostní hlasy pro všechny kandidáty stran na prvních čtyřech místech na kandidátní listině byly v okrsku v obci Sytno započteny neprávem, nemělo by to žádný vliv na zisk mandátů pro konkrétní kandidáty. Navrhovatel poukazuje na stránky www.volby.cz, dle nichž první čtyři kandidáti za Občanskou demokratickou stranu (s 5 hlasy pro stranu) získali 5 přednostních hlasů, za Českou stranu sociálně demokratickou (s 6 hlasy pro stranu) od 6 do 5 přednostních hlasů, za Komunistickou stranu Čech a Moravy (s 16 hlasy pro stranu) od 16 do 15 přednostních hlasů, za Českou pirátskou stranu (s 5 hlasy pro stranu) 5 přednostních hlasů, za ANO 2011 (s 45 hlasy pro hnutí) byl počet přednostních hlasů pro první čtyři kandidáty od 45 do 41 a za Svobodu a přímou demokracii – Tomio Okamura (SPD) (s 18 hlasy pro hnutí) od 18 do 17 přednostních hlasů. V kontextu zjištění uvedených v bodech [46] až [65] a s ohledem na počet započtených přednostních hlasů v okrsku v Sytně je zřejmé, že případné chyby ve zjišťování přednostních hlasů započtených v tomto okrsku nemohly mít vliv na to, kteří konkrétní kandidáti získali mandát.

5. Závěr a náklady řízení

[72]            Nejvyšší správní soud po přepočtu přednostních hlasů ve volebním okrsku č. 3062 v Plzni, ve volebním okrsku č. 7 v Sušici, ve volebním okrsku č. 4 v Měčíně a ve volebním okrsku č. 2 v Nýrsku zjistil porušení zákona o volbách do Parlamentu. Zjištěná nezákonnost však neměla vliv na zisk mandátu pro konkrétní kandidáty, proto návrh na neplatnost volby kandidátů zamítl.

[73]            O nákladech řízení soud rozhodl dle § 93 odst. 4 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. listopadu 2017

JUDr. Tomáš Langášek

předseda senátu