USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2016, č. j. 48324/16/5100-31462-707633, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 8. 2017, č. j. 15 Af 26/2017 – 38,

t a k t o :

I.  Kasační stížnost   s e   o d m í t á.

II. Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o  na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í  :

[1]               Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zastaveno řízení vedené pod sp. zn. 15 Af 26/2017 z důvodu nezaplacení soudních poplatků a současně bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[2]               Dne 24. 8. 2017 zaslal soudu též návrh na přiznání odkladného účinku dle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

[3]               Současně s kasační stížností žádal o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce soudem. O této žádosti Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 13. 9. 2017, č. j. 9 Afs 251/2017 – 27, tak, že stěžovateli nepřiznal osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost a zamítl mu žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

[4]               V odůvodnění usnesení soud dospěl k závěru, že kasační stížnost nemůže být zjevně úspěšná, proto není možné přiznat osvobození od placení soudních poplatků. Jelikož stěžovatel nesplnil podmínky stanovené v § 35 odst. 9 s. ř. s., Nejvyšší správní soud zamítl žádost na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

[5]               Ve výše uvedeném usnesení Nejvyšší správní soud dále vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za podanou kasační stížnost a za návrh na přiznání odkladného účinku. Také ho v téže lhůtě vyzval k předložení plné moci udělené jím advokátovi, nebo aby ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V souvislosti s těmito výroky byl stěžovatel poučen o právních následcích jejich nesplnění.

[6]               Usnesení ze dne 13. 9. 2017, č. j. 9 Afs 251/2017 – 27, bylo doručeno stěžovateli dne 15. 9. 2017 vhozením do domovní schránky stěžovatele. Lhůta pro zaplacení soudních poplatků a pro předložení plné moci udělené advokátovi (či prokázání vysokoškolského právnického vzdělání) uplynula dne 22. 9. 2017.

[7]               Dne 22. 9. 2017 obdržel soud e-mailovou zprávu stěžovatele, která mu byla dne 26. 9. 2017 doručena i v písemné formě. Stěžovatel v ní opětovně žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků se zpětnou účinností, a to nejen na základě objektivně nového skutkového i právního stavu věci, který již blíže nerozvedl.

[8]               Podle § 105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.    

[9]               Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

[10]            Podle § 120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.

[11]            Nejvyšší správní soud k nové žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti ze dne 22. 9. 2017 uvádí, že se jí nezabýval, protože již ve svém usnesení ze dne 13. 9. 2017, č. j. 9 Afs 251/2017 – 27, dospěl k závěru, že kasační stížnost stěžovatele je zjevně neúspěšná.

[12]            Jelikož stěžovatel v soudem stanovené lhůtě nedoložil plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, jakož i soudu neprokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, soud rozhodl tak, že kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl, neboť není splněna podmínka řízení a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn, pročež v řízení nelze pokračovat.

[13]            Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle nichž nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[14]            O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nerozhodoval, neboť bez prodlení ve věci činil procesní úkony a rozhodl usnesením o skončení řízení, čímž důvod návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odpadl.

P o u č e n í :    Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. října 2017

JUDr. Radan Malík  

předseda senátu