USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudce JUDr. Petra Průchy a soudkyně Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobců: a) MUDr. J. K., b) B. M., c) P. P., všichni právně zastoupeni Mgr. et Mgr. Yvonnou Paikrovou, advokátkou společnosti Šíp, Kadlec, Paikrová s.r.o., AK se sídlem Tábor, Tyršova 521, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 11. 2016, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. června 2017, č. j. 54 Ad 3/2017 ‑ 27,

takto:

1.                 Kasační stížnost žalobce a)   se odmítá.

2.              Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Žalobce a) (dále též „stěžovatel“) podal včasnou kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. června 2017, č. j. 54 Ad 3/2017 – 27. Protože kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 7. srpna 2017, č. j. 6 Ads 255/2017 - 10, aby v zákonné lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení uvedl, z jakého důvodu ve smyslu § 103 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost podal, a tyto důvody skutkově a právně konkretizoval. Uvedené usnesení, obsahující též nezbytná poučení o následcích nesplnění výzvy a o možnostech prodloužení zákonné měsíční lhůty, bylo zástupkyni stěžovatele doručeno dne 18. srpna 2017.

[2]                Zákonná jednoměsíční lhůta pro odstranění vad kasační stížnosti (§ 106 odst. 3 s. ř. s.) tedy stěžovateli uplynula v pondělí dne 18. září 2017. Jelikož stěžovatel k tomuto dni důvody kasační stížnosti nedoplnil ani nepožádal o prodloužení lhůty, postupoval Nejvyšší správní soud podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. a kasační stížnost odmítl, neboť absence důvodů kasační stížnosti je nedostatkem, pro který nelze v řízení pokračovat.

[3]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 aplikovaný na základě § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení:   Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. září 2017