USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce S. M., , státní příslušnost Ruská federace, zastoupený Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s. se sídlem Kovářská 939/4, Praha 9, proti žalovanému Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2017 č. j. OAM-86/LE-LE05-LE05-2017, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 7. 2017, č. j. 60Az 38/2017-18,

t a k t o :

1. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

2. Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 20. 7. 2017 kasační stížnost žalobce (dále též „stěžovatel“). V ní stěžovatel napadl usnesení, kterým mu Krajský soud v Plzni ustanovil zástupcem Organizaci pro pomoc uprchlíkům, z. s. se sídlem Kovářská 939/4, Praha 9 namísto advokáta Mgr. Jindřicha Lechovského, o jehož ustanovení požádal.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 21. 12. 2009,
č. j. 7 Azs 24/2008 – 141 vyslovil, že jestliže navrhne účastník řízení ustanovit svým zástupcem konkrétní osobu a zjistí-li soud, že tento návrh je opřen o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak je namístě zpravidla takovému návrhu vyhovět. Důvodem pro nevyhovění návrhu na ustanovení konkrétního zástupce mohou být podle názoru rozšířeného senátu např. okolnosti, že vzhledem k místu konání soudního řízení či k místu pobytu účastníka řízení by komunikace zástupce se soudem, s účastníkem řízení či s jinými osobami narážela na neúměrné obtíže, nebo to, že navrhovaný zástupce je toho času zaneprázdněn poskytováním právní pomoci jiným osobám a není schopen se věci účastníka řízení věnovat s potřebnou péčí.

V projednávané věci krajský soud stěžovateli zástupce k ochraně jeho práv ustanovil a jeho zastoupení v řízení o žalobě tedy trvá. Pokud přesto stěžovatel s tímto ustanovením nesouhlasí, je na něm, aby v rámci probíhajícího řízení o žalobě požádal krajský soud o ustanovení jiného zástupce a aby žádost o tuto změnu ve smyslu shora uvedeného právního názoru rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu též řádně odůvodnil. Právě tento procesní postup je podle názoru Nejvyššího správního soudu v souladu s procesní ekonomií řízení o přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného. Teprve poté, pokud by krajský soud návrh na změnu zástupce zamítl, bylo by namístě přezkoumat zákonnost takového rozhodnutí.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nynější kasační stížnost stěžovatele je nepřípustná, a proto ji odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

O náhradě nákladů rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení   n e n í   opravný prostředek přípustný (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 2. srpna 2017

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu