U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2017, č. j. 62 A 30/2017 - 34,

t a k t o :

I.                   Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II.                 Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) doručil Nejvyššímu správnímu soudu dne 17. 7. 2017 kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2017, č. j. 62 A 30/2017 ‑ 34, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 2 As 303/2016 - 27, kterým nebylo stěžovateli přiznáno osvobození od soudního poplatku, byl zamítnut návrh na ustanovení zástupce a stěžovatel byl vyzván k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci k zastupování o kasační stížnosti.

[2]               Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost je nepřípustná. Rozhodnutí soudů vydaná v soudním řízení nejsou rozhodnutími správních orgánů v oblasti veřejné správy, a proto nemohou být přezkoumávána ve správním soudnictví. Srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2017, č. j. 10 As 95/2017 - 10, ze dne 11. 4. 2017, č. j. 4 As 72/2017 - 10, ze dne 4. 5. 2017, č. j. 10 As 125/2017 - 11 atd.

[3]               Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost bez dalšího odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona.

[4]               S ohledem na nepřípustnost podaného návrhu se Nejvyšší správní soud nezabýval namítanou podjatostí soudců Krajského soudu v Brně ani nečinil žádné další procesní kroky (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2017, č. j. 8 As 1/2017 - 10, ze dne 26. 1. 2017, č. j. 8 As 7/2017 - 8, ze dne 31. 3. 2017, č. j. 1 As 126/2017 - 9 atp.). Nutno dodat, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci, resp. v jeho rozhodování, což je stěžovateli známo i z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (viz např. usnesení ze dne 17. 7. 2014, č. j. Nao 232/2014 - 18, nebo ze dne 21. 10. 2014, č. j. 8 As 136/2014 - 67). Stran podnětu ke kárnému řízení s uvedenými soudci lze pak poukázat na věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. Nao 478/2014, sp. zn. Nao 483/2014, sp. zn. 8 As 2/2017 a další obdobné věci týkající se stěžovatele, ve kterých bylo stěžovateli opakovaně sděleno, ke komu má být podáván podnět k zahájení kárného řízení.

[5]               Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. srpna 2017

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu