USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: STAMCOM spol. s r.o., IČ: 48394939, se sídlem Nemocniční 734/13, Šumperk, zast. Mgr. Romanem Klimusem, advokátem, se sídlem Heršpická 813/5, Brno, proti žalované: Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Gorazdova 1969/24, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2015, č. j. 071103613/565/15/90.220/Ve, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2017, č. j. 11 A 121/2015 - 47,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1]                    Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem zamítl žalobou, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2015, č. j. 071103613/565/15/90.220/Ve, jímž žalovaná v části změnila a v části potvrdila rozhodnutí Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Olomoucký kraj ze dne 13. 3. 2015, č. j. 071103613/343/15/Št, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 542.000 Kč.

[2]                    Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodňuje tím, že by mu neprodleným výkonem napadeného rozsudku vznikla povinnost k úhradě pokuty ve výši 542.000 Kč, což by pro něj s ohledem na jeho majetkové poměry znamenalo nenahraditelnou újmu spočívající v platební neschopnosti výplaty především mezd zaměstnanců. Uložená pokuta by významným způsobem zasáhla do cash-flow stěžovatele, jelikož by odčerpala nejlikvidnější aktiva společnosti – tj. peníze, což může podstatným způsobem ohrozit provoz a fungování společnosti jako takové.

[3]                    Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že s přihlédnutím k výši uložené pokuty a odůvodněnému návrhu stěžovatele, není přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem a žalovaný s ním souhlasí.

[4]                    Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s.

[5]                    Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.  Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[6]                    V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh důvodným. Výkon rozhodnutí by mohl podstatným způsobem zasáhnout společnost stěžovatele, a tím mu způsobit nenahraditelnou újmu. Žalovaný s přiznání odkladného účinku vyjádřil souhlas a Nejvyšší správní soud neshledal žádné okolnosti, které by s přiznáním odkladného účinku spojovaly dotčení práv třetích osob nebo rozpor s veřejným zájmem.

[7]                    Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. července 2017

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu