USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: R. N., zast. JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 5. 2017, č. j. 30 A 28/2016 – 77, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti   se   přiznává   odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1]               Rozhodnutím ze dne 16. 3. 2016, č. j. KUKHK-9522/DS/2016/Gl, žalovaný zamítl odvolání žalobce (dále jen „stěžovatel“) a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Náchod ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. KS 1624/2015/DSH/R, kterým správní orgán prvního stupně podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítl námitky stěžovatele proti provedenému záznamu v registru řidičů a potvrdil záznam 12 bodů provedený ke dni 28. 1. 2015.

[2]               Stěžovatel napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové a současně s podáním žaloby požádal, aby jí byl přiznán odkladný účinek. Tomuto návrhu krajský soud vyhověl a usnesením ze dne 29. 4. 2016, č. j. 30 A 28/2016 - 67, odkladný účinek žalobě přiznal. Žalobu potom krajský soud rozsudkem ze dne 29. 5. 2017, č. j. 30 A 28/2016 – 77, zamítl.

[3]               Rozsudek krajského soudu následně stěžovatel napadl kasační stížností, v níž současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.

[4]               Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodňoval tím, že mu hrozí nenapravitelná újma spočívající ve ztrátě zaměstnání z důvodu pozbytí řidičského oprávnění, neboť mobilita je pro stěžovatele nezbytná pro výkon jeho podnikatelské činnosti. Mobilitu pro soukromé účely je sice stěžovatel schopen zajistit prostřednictvím prostředků hromadné dopravy, ovšem těmito prostředky již není schopen substituovat mobilitu při výkonu své podnikatelské činnosti spočívající v provozování nákladní silniční motorové dopravy. Pravdivost svých tvrzení stěžovatel dokládal rozhodnutím Městského úřadu Náchod ze dne 19. 2. 2014, č. j. KS 1596/2014/ŽÚ-65/1, jímž mu byla udělena koncese na předmět podnikání silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, výpisem z živnostenského rejstříku ze dne 19. 2. 2014, kopií části knihy jízd za období ledna až června 2017 a dále vydanými fakturami. Další nenapravitelnou újmou má být pro stěžovatele i možná újma finanční, kdy by případné úkony spojené s navrácením řidičského oprávnění po dosažení 12 bodů (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické vyšetření) pro něho v případě ztráty zaměstnání a tedy i jakýchkoli příjmů znamenaly nepřiměřenou finanční zátěž. Stěžovatel měl proto za to, že by nepřiznáním odkladného účinku utrpěl nepoměrně větší újmu, než by mohla vzniknout jiným osobám. Odkladný účinek dle stěžovatele neohrožuje závažným způsobem ani veřejný zájem. Přestupky, na základě kterých dosáhl stěžovatel 12 bodů, nejsou nijak závažné a rozhodně z nich nelze dovozovat žádné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu.

[5]               Žalovaný k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti toliko uvedl, že se domnívá, že v dané věci nejsou dány dostatečné důvody pro jeho přiznání.

[6]               Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7]               Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s.

[8]               Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných a dokládaných stěžovatelem a dále skutečností vyplývajících ze spisu krajského soudu, Nejvyššího správního soudu i ze správního spisu dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s. jsou naplněny.

[9]               Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelem, že vzhledem k výkonu jeho podnikatelské činnosti spočívající v provozování nákladní silniční motorové dopravy, jež byla stěžovatelem rovněž řádně doložena, by právní následky rozhodnutí krajského soudu, potažmo žalovaného, spočívající v pozbytí řidičského oprávnění dle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu mohly pro stěžovatele znamenat značnou újmu, neboť lze mít za to, že stěžovatel je na řízení vozidla existenčně závislý. V daném případě lze tedy nalézt příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy stěžovatele.

[10]            Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku rovněž z hlediska zbývajících podmínek stanovených v § 73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání odkladného účinku v daném případě, tedy odklad pozbytí řidičského oprávnění stěžovatele do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o jeho kasační stížnosti, jakkoli přímo dotklo práv třetích osob. Vzhledem k charakteru přestupků, pro jejichž spáchání stěžovatel dosáhl 12 bodů a jejich závažnosti [převážně přestupky dle § 125c odst. 1 písm. f) bodů 1 a 4 zákona o silničním provozu], souhlasí Nejvyšší správní soud s krajským soudem, že možnost stěžovatele nadále řídit motorové vozidlo po přechodnou dobu do meritorního rozhodnutí (nyní Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti) nebude v daném případě znamenat nepřiměřené narušení veřejného zájmu na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které by bránilo přiznání odkladného účinku (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2015, č. j. 2 As 103/2015 – 128, publ. pod č. 3254/2015 Sb. NSS).

[11]            Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, neboť se zřetelem k výše uvedenému dospěl k závěru, že v daném případě jsou podmínky § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s. naplněny. Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti pravomocnému rozhodnutí žalovaného již byl odkladný účinek přiznán krajským soudem, postačí v tomto případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného rozsudku krajského soudu, neboť tím se fakticky dočasně obnovuje také odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného.

[12]            Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti přitom Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

Poučení:

Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3, § 120 s. ř. s.).

V Brně dne 27. července 2017

JUDr. Jakub Camrda

                         předseda senátu