USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: K. B., zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2016, č. j. KrÚ 47443/2016/ODSH/14, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 5. 4. 2017, č. j. 61 A 23/2016 – 139,

takto:

I.                  Kasační stížnost   se  odmítá.

II.               Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení.

III.             Žalobci   se  vrací   zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Tato částka bude žalobci poukázána prostřednictvím jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]                Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 15. 5. 2017 doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 5. 4. 2017, č. j. 61 A 23/2016 – 139 (dále jen „napadený rozsudek“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2016, č. j. KrÚ 47443/2016/ODSH/14 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Pardubice ze dne 22. 2. 2016, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

[2]                Kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle ustanovení § 37 odst. 3 a § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), protože v ní stěžovatel pouze uvedl, že se domáhá zrušení napadeného rozsudku a kasační stížnost doplní na výzvu soudu ve stanovené lhůtě.

[3]                Podle ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení § 37 platí obdobně.

[4]                Podle ustanovení § 106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.

[5]                Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval usnesením ze dne 17. 5. 2017, č. j. 6 As 151/2017 – 13, k doplnění kasační stížnosti a odstranění jejích vad ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení. Současně jej poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti v zákonné lhůtě odstraněny, bude kasační stížnost odmítnuta.

[6]                Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 29. 5. 2017, avšak vytýkané nedostatky kasační stížnosti nebyly v zákonné lhůtě odstraněny. Protože stěžovatel přes výzvu Nejvyššího správního soudu důvody kasační stížnosti nedoplnil a v řízení pro tuto vadu nebylo možno pokračovat, byla kasační stížnost podle ustanovení § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnuta.

[7]                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[8]                Dne 18. 5. 2017 zaplatil stěžovatel soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle § 10 odst. 5 téhož zákona soud v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.

[9]                Z výše uvedeného plyne, že Nejvyšší správní soud má povinnost stěžovateli jím zaplacený soudní poplatek vrátit dle ustanovení § 10 odst. 3 ve spojení s § 10 odst. 5 zákona o soudních poplatcích. Soud tedy ve smyslu výroku III. tohoto usnesení vrátí stěžovateli zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Tato částka bude stěžovateli poukázána prostřednictvím jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení.

Poučení:   Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. července 2017

Mgr. Jana Brothánková

předsedkyně senátu