Nao 194/2017 - 22

 

 

 

 

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: J. H., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2017, č. j. MPSV-2017/11493-920, vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 41 A 12/2017, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti soudkyni Krajského soudu v Brně, JUDr. Janě Kubenové,

 

 

t a k t o:

 

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová  n e n í   v y l o u č e n a  z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 A 12/2017.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Žalobou ze dne 15. 3. 2017 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2017, č. j. MPSV-2017/11493-920, kterým jí nebyl přiznán průkaz ZTP. 

 

[2]               Přípisem ze dne 12. 4. 2017, č. j. 41 A 12/2017 – 5, Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) poučil žalobkyni, že věc v souladu s rozvrhem práce pro rok 2017 projedná a rozhodne samosoudkyně JUDr. Jana Kubenová a v případě její nepřítomnosti zastupující samosoudci JUDr. Eva Lukotková, JUDr. Petr Polách, JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D., nebo JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D. (v uvedeném pořadí). 

 

[3]               V přípisu ze dne 25. 4. 2017, doručenému krajskému soudu dne 27. 4. 2017, vznesla žalobkyně námitku podjatosti soudkyně JUDr. Jany Kubenové. Námitku podjatosti odůvodňuje tím, že tato samosoudkyně se podílela a rozhodovala v předchozím soudním řízení o přiznání příspěvku na péči vyššího stupně nesprávným rozhodnutím.

 

[4]               Ve vyjádření k námitce podjatosti JUDr. Jana Kubenová uvádí, že se necítí být podjatá, neboť nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.

 

[5]               Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v  postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

 

[6]               Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze z projednávání a rozhodování přidělené věci vyloučit pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

 

[7]               Z námitky podjatosti vyplývá, že žalobkyně spatřuje podjatost JUDr. Jany Kubenové v její rozhodovací činnosti v jiné věci, v níž byla účastníkem řízení. Ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. však výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech. Podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se musí týkat rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně; „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků. Stejně tak tento závěr vyplývá i z konzistentní judikatury Nejvyššího správního soudu v obdobných věcech (viz k tomu např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 – 18, č. 53/2004 Sb. NSS).

 

[8]               Z výše uvedených důvodů neshledal Nejvyšší správní soud důvodnou námitku podjatosti soudkyně JUDr. Jany Kubenové a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 8. června 2017

 

 

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu