Aprk 12/2017 - 108
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: D. D., zast. Cannabis is The Cure, z. s., se sídlem Přichystalova 180/14, Hodolany, Olomouc, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 9. 2016, č. j. KUOK 93502/2016, sp. zn. KÚOK/83452/2016/ODSH-SD/7471, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 A 70/2016, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., a v právní věci navrhovatele: Art Language Factory, o. s., se sídlem Tylova 963/2, Olomouc, zast. Cannabis is The Cure, z. s., se sídlem Přichystalova 180/14, Hodolany, Olomouc, o návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. ve věci zápisu změn v rejstříku u Art Language Factory, o. s., vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. L 8187,
t a k t o :
I. Návrh ze dne 1. 5. 2017 s e z a m í t á v části, kde D. D. navrhuje určit lhůtu Krajskému soudu v Brně k vydání rozhodnutí, jímž se končí řízení o žalobě vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 22 A 70/2016, a v části, kde navrhuje určit lhůtu Krajskému soudu v Brně k položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.
II. Řízení o návrhu ze dne 1. 5. 2017 s e z a s t a v u j e v části, kde Art Language Factory, o. s., navrhuje určit lhůtu Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci k zápisu změn v rejstříku ve věci vedené u daného soudu pod sp. zn. L 8187.
III. Návrh ze dne 1. 5. 2017 s e o d m í t á ve zbylé části.
IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
1) Části vztahující se k řízení před Krajským soudem v Brně vedenému pod sp. zn. 22 A 70/2016, kde jako účastníci vystupují D. D. a Krajský úřad Olomouckého kraje. Tuto část návrhu ze dne 1. 5. 2017 Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který se týká uvedeného řízení před Krajským soudem v Brně. Tímto návrhem se Nejvyšší správní soud zabývá v části II. tohoto usnesení.
2) Části vztahující se k řízení před Krajským soudem v Ostravě – pobočkou v Olomouci, o němž Cannabis is The Cure, z. s., tvrdí, že jeho účastníkem je J. P., a které označuje zjevně neúplnou spisovou značkou „59 A/2016“. Této části návrhu ze dne 1. 5. 2017 je věnována část III. tohoto usnesení.
3) Části vztahující se k řízení před Krajským soudem v Ostravě – pobočkou v Olomouci, vedenému pod sp. zn. L 8187, kterou se Nejvyšší správní soud zabývá v části IV. tohoto usnesení.
[2] V části návrhu ze dne 1. 5. 2017 označené výše jako ad 1) se D. D. [dále jen „navrhovatel a)“] domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). Svůj návrh odůvodnil odkazem na podání, jímž odstranil vady svého návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, o němž Nejvyšší správní soud rozhodl v usnesení ze dne 23. 3. 2017, č. j. Aprk 6/2017 ‑ 231 (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Toto podání učinil součástí svého současného návrhu.
II. a) Podstatný obsah spisu krajského soudu
[3] Dne 5. 10. 2016 Krajský soud v Ostravě obdržel od navrhovatele a) žalobu proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako opožděné zamítnuto odvolání navrhovatele a) proti rozhodnutí Městského úřadu Konice, kterým byl navrhovatel a) uznán vinným z přestupku, jehož se dopustil tím, že řídil motorové vozidlo, a to v takové době po užití jiné návykové látky, po kterou byl pod jejím vlivem, jelikož v krevním séru navrhovatele a) byl prokázán tetrahydrocannabinol (THC) v koncentraci 3, 2 ng/ml. Součástí žaloby byl i návrh na přiznání odkladného účinku a návrh, aby soud podal předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.
[4] Usnesením ze dne 18. 10. 2016, č. j. 72 A 30/2016 - 14, Krajský soud v Ostravě věc postoupil Krajskému soudu v Brně, který spis obdržel dne 27. 10. 2016. Krajský soud v Brně následně usnesením ze dne 2. 11. 2016, č. j. 22 A 70/2016 - 37, navrhovatele a) vyzval k zaplacení soudního poplatku za žalobu, a dále jej informoval o tom, která samosoudkyně bude věc rozhodovat, a o možnosti namítnout její podjatost. Dále Krajský soud v Brně téhož dne vyzval žalovaného k předložení spisového materiálu a vyjádření k žalobě a rovněž jej informoval o tom, která samosoudkyně bude věc rozhodovat, a o možnosti namítnout její podjatost.
[5] Dne 10. 11. 2016 se žalovaný vyjádřil k návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby a dne 21. 11. 2016 se vyjádřil k samotné žalobě. Dne 18. 11. 2016 navrhovatel a) zaplatil soudní poplatek za žalobu. Následně dne 28. 11. 2016 Krajský soud v Brně vydal usnesení č. j. 22 A 70/2016 ‑ 100, jímž zamítl návrh na přiznání odkladného účinku žaloby.
[6] Dne 7. 12. 2016 Krajský soud v Brně vyzval navrhovatele a) ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci samé bez nařízení jednání, a zaslal mu vyjádření žalovaného k žalobě. Téhož dne soud vyzval též žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci samé bez nařízení jednání. Dne 27. 12. 2016 navrhovatel a) doručil Krajskému soudu v Brně své podání ze dne 26. 12. 2016, v němž trvá na ústním jednání ve věci. Vedle toho podání označil mj. jako „kárný podnět na zcela nevhodné chování, kdy soudkyně dělá, že neumí český jazyk a lze očekávat s titulem JUDr. mentální způsobilost“, následně zde označuje pochybení, jichž se dle jeho názoru soudkyně měla dopustit.
[7] Dne 28. 2. 2017 Krajský soud v Brně obdržel návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který dne 6. 3. 2017 zaslal Nejvyššímu správnímu soudu a o němž Nejvyšší správní soud rozhodl v usnesení ze dne 23. 3. 2017, č. j. Aprk 6/2017 - 231. Spis Nejvyšší správní soud zaslal zpět Krajskému soudu v Brně dne 13. 4. 2017. Následně Nejvyšší správní soud obdržel nový návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (nyní projednávaný návrh), k němuž Krajský soud v Brně odeslal svůj spis dne 9. 5. 2017.
II. b) Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[8] Při posuzování návrhu na určení lhůty je Nejvyšší správní soud vázán navrhovatelovou specifikací procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy. Jen u takto vymezeného procesního úkonu zkoumá, zda dochází k průtahům. Ve vztahu k řízení před Krajským soudem v Brně vedenému pod sp. zn. 22 A 70/2016 jsou průtahy namítány:
1) ve vztahu k vydání rozhodnutí, jímž se řízení o žalobě končí, k tomu viz body [9] až [16] níže;
2) ve vztahu k položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, bod [17] níže;
3) ve vztahu k rozhodnutí o podnětu k zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce, bod [18] níže.
[10] Podaná žaloba nepředstavuje návrh, který by měl Krajský soud v Brně projednat a rozhodnout přednostně dle § 56 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), či § 56 odst. 1, věty za středníkem, tohoto zákona.
[11] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu se posuzuje s ohledem na kritéria zmíněná v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích (tj. s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu).
[12] Věc dosahuje nižší složitosti v porovnání s ostatními věcmi, které správní soudy běžně projednávají (blíže viz bod [17] usnesení č. j. Aprk 6/2017 - 231). Věc je pro navrhovatele a) sice významná, ale její význam ani zdaleka nedosahuje takové intenzity jako ve věcech, kde z důvodu významu věci zákonodárce předpokládá přednostní projednání, jako je tomu např. u rozhodnutí o zajištění cizince (blíže viz bod [18] usnesení č. j. Aprk 6/2017 - 231).
[14] Krajský soud v Brně se nedopustil žádných průtahů ve vztahu k úkonům, které je nutno učinit, aby se řízení dostalo do stavu, kdy je možno vydat rozhodnutí (blíže bod [21] usnesení č. j. Aprk 6/2017 - 231).
[15] Při komplexním zhodnocení hledisek uvedených v § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrh na určení lhůty není důvodný v části, kde se navrhovatel a) domáhá určení lhůty k vydání rozhodnutí, jímž se končí řízení o žalobě vedené před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 22 A 70/2016. Od doby, kdy Krajský soud v Brně obdržel postoupený spis (tj. od 27. 10. 2016), uplynulo bezmála 7 měsíců. Dobu od 6. 3. 2017 do 13. 4. 2017 však Nejvyšší správní soud při hodnocení průtahů nezohledňuje, viz bod [13] shora. Řízení před Krajským soudem v Brně netrvá natolik dlouho, že by se dalo hovořit o průtazích.
[16] Již v usnesení č. j. Aprk 6/2017 - 231 Nejvyšší správní soud poukazoval na to, že v nynější věci není důvodu se odchýlit od závěru vyjádřeného v usnesení ze dne 8. 9. 2004, č. j. Aprk 1/2004 - 58 (publ. pod č. 420/2004 Sb. NSS). Zde bylo objasněno, že za průtahy se nepovažuje situace, kdy soud učinil veškeré nezbytné procesní úkony pro přípravu rozhodnutí ve věci samé a napadlé věci vyřizoval zásadně v pořadí, v jakém mu byly doručeny; není možno v pouhé skutečnosti, že z důvodu projednávání a rozhodování přednostních návrhů na zahájení řízení a starších věcí nenařídil jednání či nerozhodl ve věci mladší jednoho roku, spatřovat průtahy v řízení. Nyní posuzované řízení před Krajským soudem v Brně netrvá ani jeden rok. Nejvyšší správní soud proto může shrnout, že návrh shledal jako nedůvodný v části, kde navrhovatel a) požaduje určení lhůty k vydání rozhodnutí, jímž se končí řízení vedené před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 22 A 70/2016. Výrokem I. proto Nejvyšší správní soud v uvedené části návrh zamítl dle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích.
[17] K hodnocení, zda lze určit lhůtu k podání předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie, lze plně odkázat na část III.b) usnesení č. j. Aprk 6/2017 - 231. Zde byly podrobně vyloženy důvody, proč je nedůvodný návrh v té části, v níž navrhovatel a) žádal, aby ve vztahu k řízení vedenému pod sp. zn. 22 A 70/2016 byla Krajskému soudu v Brně určena lhůta k podání předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie. V dané části byl proto návrh ze dne 1. 5. 2017 výrokem I. zamítnut na základě § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích.
[18] Ve vztahu k důvodům, proč Nejvyšší správní soud odmítl návrh v části, kde ve vztahu k řízení před Krajským soudem v Brně vedenému pod sp. zn. 22 A 70/2016 navrhovatel a) žádal určit lhůtu k rozhodnutí o podnětu k zahájení kárného řízení, lze plně odkázat na usnesení č. j. Aprk 6/2017 - 231, tentokrát na jeho část III.c). V této části byl návrh ze dne 1. 5. 2017 výrokem III. odmítnut dle § 174a odst. 6, věty druhé, zákona o soudech a soudcích.
[19] Nejvyšší správní soud vyhodnotil, že návrh ze dne 1. 5. 2017 představuje v části označené v bodě [1] shora jako ad 2) návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který však trpí vadami, jež brání jeho projednání. Z důvodu zjevně neúplné spisové značky „59 A/2016“ nebylo možno jednoznačně určit řízení, jehož se týká, a dále i samotné vymezení procesního úkonu, u něhož bylo navrženo určit lhůtu, bylo v části neurčité (v návrhu se uvádí, že má jít „o rozhodnutí krajského soudu“). Usnesením ze dne 12. 5. 2017, č. j. Aprk 12/2017 - 73, proto Nejvyšší správní soud vyzval k odstranění zmíněných vad návrhu, k čemuž určil lhůtu tří dnů od doručení daného usnesení. Současně zmíněné usnesení obsahovalo poučení o následcích neodstranění vad návrhu.
[20] Usnesení s výzvou k odstranění vad návrhu na určení lhůty bylo doručeno dne 13. 5. 2017, určená lhůta uplynula dne 16. 5. 2017. V reakci na výzvu sice Nejvyšší správní soud obdržel tři podání zaslaná prostřednictvím datové zprávy, která obsahovala značný počet příloh. Zaslané přílohy byly zcela nelogicky řazeny, především pak v naprosté většině postrádaly jakoukoli relevanci k podanému návrhu na určení lhůty. Přílohy sestávaly většinově z předešlých podání osob s určitou vazbou ke Cannabis is The Cure či odpovědí orgánů veřejné moci. Vady návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu však jimi odstraněny nebyly. Nejvyšší správní soud proto výrokem III. návrh na určení lhůty odmítl v části, která se vztahuje k řízení před Krajským soudem v Ostravě – pobočkou v Olomouci označenému neúplnou spisovou značkou „59 A/2016“, a to dle § 174a odst. 6, věty druhé, zákona o soudech a soudcích.
[21] Nejvyšší správní soud shledal, že není věcně příslušný k projednání návrhu ze dne 1. 5. 2017 v části označené v bodě [1] shora jako ad 3). Tato část návrhu ze dne 1. 5. 2017 se týká řízení před Krajským soudem v Ostravě – pobočkou v Olomouci označeného sp. zn. L 8187. Jako navrhovatel u návrhu na určení lhůty zde vystupuje Language Art Factory, o. s. [dále jen „navrhovatel b)“]. Zmíněný návrh na určení lhůty se zjevně týká vedení některého z veřejných rejstříků (zřejmě spolkového rejstříku ve smyslu § 26 a násl. zákona 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů ve znění pozdějších předpisů).
[22] Příslušnost Nejvyššího správního soudu k rozhodování návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu je založena v § 174a odst. 4 zákona o soudech a soudcích a je omezena jen na návrhy, které směřují proti krajským soudům ve věcech správního soudnictví, případně proti samotnému Nejvyššímu správnímu soudu. Co se rozumí výkonem správního soudnictví, určuje soudní řád správní, zejména v § 4. Vedení veřejných rejstříků ze strany rejstříkových soudů není výkonem správního soudnictví. Nejvyšší správní soud proto není věcně příslušný k projednání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věcech veřejných rejstříků. Výrokem II. proto zastavil řízení o návrhu ze dne 1. 5. 2017 v části, která obsahovala návrh na určení lhůty týkající se rejstříkové věci, a to na základě § 104 odst. 1, věty první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 174a odst. 5, větou druhou, zákona o soudech a soudcích.
[23] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, byl-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto na náhradu nákladů řízení nemá právo ani navrhovatel a) ani navrhovatel b), kteří jsou účastníci tohoto řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. května 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu