USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: T. D. P., zastoupeného JUDr. Matoušem Jírou, advokátem, se sídlem 28. října 1001/3, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2015, čj. OAM713/ZA-ZA02-LE23-2015, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 12. 2016, čj. 49 Az 6/2016-19,

 

 

t a k t o :

 

 

I.  Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

 

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

[1]               Žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 12. 2015, čj. OAM-713/ZA-ZA02-LE23-2015, neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

 

[2]                Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Praze, který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl jako nedůvodnou.

 

[3]                Proti rozsudku krajského soudu se žalobce (dále jen „stěžovatel“) bránil blanketní  kasační stížností. Navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.

 

[4]                Stěžovatelova kasační stížnost neobsahovala žádnou konkrétní kasační námitku, z níž by vyplýval okruh přezkumu napadeného usnesení. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele vyzval podle § 106 odst. 1 s. ř. s. usnesením ze dne 30. 1. 2017, čj. 8 Azs 10/2017-9, k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu. K tomu stanovil stěžovateli lhůtu jednoho měsíce od doručení uvedeného usnesení (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Současně stěžovatele poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti odstraněny a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne.

 

[5]                Usnesení kasačního soudu ze dne 30. 1. 2017, čj. 8 Azs 10/2017-9, bylo dne 31. 1. 2017 doručeno zástupci stěžovatele, jehož si k zastupování v řízení o kasační stížnosti zvolil. Lhůta k odstranění vad kasační stížnosti marně uplynula dne v úterý 28. 2. 2017 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel v této lhůtě vytčené vady kasační stížnosti neodstranil.

 

[6]                Kasační stížnost, která neobsahuje uvedení žádného určitého důvodu, pro nějž stěžovatel napadá rozsudek krajského soudu, nelze projednat. Tento nedostatek stěžovatel přes výzvu soudu v zákonné lhůtě neodstranil. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. odmítl.

 

[7]                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

 

 

P o u č e n í :   Proti tomuto rozsudku   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně 28. března 2017

 

 

JUDr. Miloslav Výborný

                                         předseda senátu