USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 29. 8. 2016, čj. 30 A 101/2015 – 26, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2016, čj. 29 A 256/2016 – 33,

t a k t o :

I.                   Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II.                Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1]                Žalobce se svým podáním domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2016, čj. 30 A 101/2015 – 26, kterým krajský soud odmítl žalobcovu žalobu směřující proti jinému rozhodnutí vydanému ve správním soudnictví.  

[2]               Krajský soud v nyní posuzované věci posoudil žalobcovo podání jako správní žalobu a v záhlaví specifikovaným usnesením ji podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odmítl. Žaloba nemířila proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale proti usnesení krajského soudu, který při výkonu soudnictví není správním orgánem. Žaloba je proto nepřípustná.

[3]               Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále „stěžovatel“) dne 7. 2. 2017 kasační stížnost. Namítl, že napadené rozhodnutí vydal nepříslušný úřad, stěžovatel se nemohl vyjádřit k senátu ve smyslu § 8 odst. 5 s. ř. s., proti odmítnutí žaloby nelze podat kasační stížnost, jak uvedla předsedkyně senátu, nýbrž odvolání, a rovněž, že nebyly splněny podmínky řízení. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení a rozhodnutí.

[4]                Kasační stížnost je nepřípustná pro nedostatek podmínek řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojitosti s § 120 s. ř. s., a to z dále uvedených důvodů.

[5]                Projednávaná kasační stížnost je evidentně další z bezpočtu stěžovatelových podání zcela zřetelně šikanózní povahy, jimiž zneužívá své právo na soudní ochranu poskytovanou právním řádem České republiky a garantovanou jejím ústavním pořádkem. Nejvyšší správní soud se dosud vždy snažil vysvětlit stěžovateli nesmyslnost a bezprávnost jeho počínání, avšak zcela marně.

[6]                Nejvyšší správní soud si je vědom znění čl. 36 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje právo na soudní ochranu. Okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje svá práva (a to zejména právo na soudní ochranu), však nelze považovat za výkon subjektivního práva v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak naplňuje znaky zneužití práva, tedy případů, „kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené“ (viz např. rozsudek ze dne 10. 11. 2005, č.j. 1 Afs 107/2004 – 48, publ. pod č. 869/2006 Sb. NSS.)

[7]                Stěžovatelovo systematické zneužívání práva na soudní ochranu brání, aby správní soudy, jak na úrovni jednotlivých krajských soudů, tak na úrovni Nejvyššího správního soudu, mohly poskytovat účinnou a včasnou ochranu těm, jejichž subjektivní veřejná práva mohou být skutečně ohrožena či dotčena. I proto v souladu se zásadou hospodárnosti řízení Nejvyšší správní soud upustil od zevrubnějšího odůvodnění tohoto rozhodnutí. Stěžovatel jej velmi dobře zná ze svých dřívějších věcí.

[8]                Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) za použití § 120 s. ř. s.

[9]                O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první za použití § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   přípustné opravné prostředky a, jak je stěžovateli známo, není proti němu přípustná žádná z žalob ve správním soudnictví ani jiný prostředek ochrany poskytovaný soustavou soudů České republiky.

V Brně dne 23. února 2017

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu