U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: nezl. O. L., zastoupené Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2016, čj. 9 A 125/2013 – 44,

takto:

I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1]                Rozhodnutím ze dne 20. 1. 2013, čj. OAM-45516-15/DP-2012, Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky neudělil žalobkyni povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem společného soužití rodiny na území podle § 46 odst. 3 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) a písm. h) zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o pobytu cizinců“).

[2]                Rozhodnutím ze dne 20. 6. 2013, čj. MV-37894-5/So/sen-2013, žalovaná změnila k odvolání žalobkyně prvostupňové rozhodnutí tak, že se žalobkyni povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky neuděluje podle § 46 odst. 3 pouze ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců.

[3]                Žalobkyně podala proti shora uvedenému rozhodnutí žalované žalobu k Městskému soudu v Praze. Městský soud žalobu zamítl rozsudkem ze dne 31. 10. 2016, čj. 9 A 125/2013 – 44.

[4]                Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 14. 12. 2016 vzala kasační stížnost v plném rozsahu zpět.

[5]                Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle § 120 s. ř. s. platí tato ustanovení přiměřeně i pro řízení o kasační stížnosti.

[6]                Jelikož v posuzované věci stěžovatelka vzala kasační stížnost v plném rozsahu zpět v době, kdy o ní dosud nerozhodl příslušný soud, Nejvyšší správní soud zastavil řízení v této věci podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

[7]                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl na základě § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2017

 Mgr. David Hipšr

 předseda senátu