[OBRÁZEK]

        ČESKÁ REPUBLIKA 

R O Z S U D E K      

J M É N E M   R E P U B L I K Y

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a  soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: Herba Vitalis s. r. o., se sídlem Maltézské náměstí 537/4, Praha 1, zastoupeného Mgr. Petrem Břečkou, advokátem se sídlem Chlumova 1436/3, Jihlava, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2016, č. j. 7 Af 14/2012 - 78,

t a k t o :

 Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2016, č. j. 7 Af 14/2012 - 78, s e   z r u š u j e   a věc   s e   v r a c í   tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1]               Rozhodnutím ze dne 9. 7. 2012, č. j. 3609-9/2012-170100-21, zamítl žalovaný odvolání žalobce (dále „stěžovatel“) proti třinácti platebním výměrům ze dne 5. 5. 2011 a osmnácti platebním výměrům ze dne 6. 5. 2011, kterými Celní úřad Praha 1 vyměřil stěžovateli spotřební daň z lihu, neboť zjistil, že stěžovatel vyrábí bylinné extrakty a elixíry obsahující alkohol.

[2]               Rozhodnutí žalovaného napadl stěžovatel žalobou, kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 19. 8. 2016, č. j. 7 Af 14/2012 - 78. Městský soud konstatoval, že je souladné s judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, pokud má být stěžovateli spotřební daní zdaněna výroba bylinných extraktů a elixírů vyrobených z lihu, který stěžovatel nakupoval od výrobce a který již byl předtím zdaněn.

II.

[3]               Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu, který podřadil § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.

[4]               Stěžovatel nejprve brojil proti tomu, že městský soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, aniž by pro takový postup byly splněny podmínky stanovené v § 51 s. ř. s., neboť stěžovatel rozhodnutí bez ústního jednání ani nenavrhl, ani s ním nevyslovil souhlas. Takovým postupem městský soud zkrátil stěžovatele na jeho právu zaručeném článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

[5]               Dále stěžovatel vytýkal městskému soudu, že při posuzování jeho žaloby zcela pominul právo Evropské unie. Podle něj totiž doplňky stravy nepodléhají harmonizované spotřební dani z lihu, a pokud u nich české orgány platbu spotřební daně přesto vynucují, dostávají se do kolize s právem Evropské unie, které má vůči vnitrostátnímu právu přednost.  

[6]               Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

III.

[7]               Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s napadeným rozsudkem a setrval na názoru, že stěžovatelem vyráběné „Extrakty ze živých rostlin“ a „Elixíry Byliny z klášterní zahrady“ měly podléhat spotřební dani z lihu.

IV.

[8]               Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.).

[9]               Kasační stížnost je důvodná.

[10]            Svou prvou námitkou stěžovatel namítá, že městský soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, aniž by byly splněny podmínky stanovené v § 51 s. ř. s. Stěžovatel sice tuto námitku chybně podřadil ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., které dopadá toliko na „rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení“, nikoli na meritorní rozsudky, to však nic nemění na projednatelnosti této kasační námitky, kterou je ovšem nutno podřadit pod § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť stěžovatel fakticky namítá „jinou vadu řízení“ před městským soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

[11]            Dle § 51 odst. 1 s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli, nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.

[12]            V posuzované věci ze soudního spisu nevyplývá, že by předseda senátu zaslal stěžovateli výzvu k vyjádření účastníka k rozhodnutí soudu o věci samé bez jednání. Výzva učiněná vůči stěžovateli se v soudním spise nenachází. Na č. l. 26 spisu městského soudu je toliko usnesení obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku a poučení o důsledcích jeho včasného nezaplacení. Na č. l. 27 spisu městského soudu je sice výzva podle § 51 s. ř. s., ovšem adresovaná pouze žalovanému a spojená s výzvou k případnému uplatnění námitky podjatosti a k vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku obsaženému v přiložené žalobě.

[13]            Městský soud tak rozhodl o věci bez nařízení jednání, aniž by stěžovateli řádně doručil výzvu k vyjádření souhlasu s takovým postupem.

[14]            Nejvyšší správní soud již ve svém rozsudku ze dne 11. 11. 2004, č. j. 6 Azs 28/2003 - 59, publ. pod č. 482/2005 Sb. NSS, dospěl k závěru, že rozhodl-li soud o věci bez nařízení jednání, aniž žalobci řádně doručil výzvu k vyslovení souhlasu s takovým postupem, došlo v řízení k vadě, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, a je proto důvodem pro jeho zrušení [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Účastníku nelze upřít právo na veřejné projednání jeho věci v jeho přítomnosti včetně možnosti vyjádřit se k věci (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

[15]            S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud shrnuje, že v posuzované věci shledal důvodnou kasační námitku spočívající v jiné vadě řízení před soudem, neboť městský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, aniž by byly pro tento postup splněny zákonné podmínky ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s.

[16]            Za této situace se Nejvyšší správní soud již nezabýval další kasační argumentací stěžovatele a rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věta první s. ř. s.). Městský soud je v dalším řízení vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).

[17]            O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).

P o u č e n í :   Proti tomuto rozsudku   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.   

V Brně dne 16. listopadu 2016

Mgr. David Hipšr

       předseda senátu