9 As 260/2016 - 19

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Mgr. K. S., zast. Mgr. Juditou Pelechovou, advokátkou se sídlem Čs. legií 1364/20, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky – Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, se sídlem Na Baních 1304, Praha 5, ve věci ochrany před nezákonným zásahem Policie České republiky – Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2016, č. j. 11 A 50/2015 - 107,

 

 

t a k t o :

 

 

  1.                 Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .

 

  1.              Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

[1]               Podanou kasační stížností brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem Policie České republiky – Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, který stěžovatel spatřoval v sejmutí jeho daktyloskopických otisků a provedení bukálního stěru dne 22. 1. 2015. 

 

[2]               Podáním ze dne 10. 11. 2016, označeným jako „zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2016, č. j. 11 A 50/2015 – 107“, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzal stěžovatel výslovně prostřednictvím svého zástupce kasační stížnost v celém rozsahu zpět.

 

[3]               Soud úvodem konstatuje, že dne 1. 8. 2016 došlo sloučením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality ke vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV. Tento útvar Policie České republiky tudíž nově vystupuje na straně žalované. 

 

[4]               V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.

 

[5]               Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

 

[6]               Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

 

Poučení: Proti tomuto usnesení    n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

V Brně dne 22. listopadu 2016

 

 

JUDr. Barbara Pořízková

 předsedkyně senátu