USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí, složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy jako soudce zpravodaje, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a Daniely Zemanové, v právní věci navrhovatele: Bc. P. M., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, Máchova 260, Stráž pod Ralskem, proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, ve věci návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Libereckého kraje,

takto:

I. Návrh se odmítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 19. 10. 2016 se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva Libereckého kraje, neboť mu nebylo umožněno se těchto voleb zúčastnit. Navrhovatel uvádí, že v současné době vykonává trest odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem a pro jeho výkon je zařazen do věznice s dozorem. Je svéprávným občanem trvale žijícím v Libereckém kraji, v němž se nachází i Věznice Stráž pod Ralskem. Žádným pracovníkem věznice nebyl informován o dočasném zrušení svého volebního práva, a proto se domnívá, že mu toto právo zůstalo zachováno, neboť inde datae leges, ne firmior omnia posset (pozn. soudu: „Proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno“). Navrhovatel respektuje, že při výkonu trestu odnětí svobody jsou některá základní práva omezena, ale ani v zákoně č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, se nehovoří o zákazu nebo odejmutí práva účastnit se voleb. Nikdo mu nepředložil volební lístky, ve věznici nebyla vybudována žádná volební místnost opatřená symboly české státnosti. V této souvislosti cituje klasika Horatia: „Qui metuens vivet, liber mihi non erit unquam“ (pozn. soudu: „Nebude pro mě nikdy svobodný ten, kdo žije ve strachu“).

[2]               Návrh je nepřípustný.

[3]               Návrh směřuje proti volbám do zastupitelstva kraje. Soudní přezkum voleb do zastupitelstev krajů se řídí § 52 až § 54 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Podle § 54 tohoto zákona je k řízení podle těchto ustanovení příslušný krajský soud. V případě voleb do Zastupitelstva Libereckého kraje jde konkrétně o krajský soud, v jehož obvodu se nachází sídlo Libereckého kraje, tedy Krajský soud v Ústí nad Labem, jak plyne z bodu 5. přílohy č. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). Návrh podaný k Nejvyššímu správnímu soudu je proto podán u věcně nepříslušného soudu a jako takový je ho nutno odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 92 s. ř. s., podle kterého „[n]ávrh je nepřípustný též tehdy, byl-li podán u věcně nebo místně nepříslušného soudu.“

[4]               O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. listopadu 2016

Tomáš Langášek

předseda senátu