Na 251/2016 - 20

 

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobců: a) M. Š. a b) J. Š., proti žalovaným: 1) Okresní soud v Liberci a 2) Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, oba se sídlem U Soudu 540/3, Liberec, v řízení o žalobě proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 5. 10. 2005, č. j. 13 C 177/2004  117, usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 7. 2016, č. j. 67 Nc 6282/2007  295, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 16. 12. 2015, č. j. 35 Co 404/2015  395,

 

 

t a k t o :

 

 

  1. Žaloba   s e   o d m í t á .

 

  1. Žádný z účastníků řízení   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

Žalobci se podáním označeným jako ,,žaloba pro nezákonné rozhodnutí a podvod Okresního soudu v Liberci a Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka Liberec“ u Nejvyššího správního soudu domáhali, dle obsahu tohoto podání, zrušení shora uvedených rozhodnutí soudů ve své věci týkající se pohledávky Společenství vlastníků bytových jednotek Podlesí 541, Hodkovice nad Mohelkou, vůči žalobcům na úhradách za služby poskytované s užíváním bytové jednotky a na dalších souvisejících platbách.

 

Nejvyšší správní soud shledal, že dané podání napadá rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení. Krajské soudy jednající ve správním soudnictví přitom nemají pravomoc rozhodovat o jiných věcech, než jsou ty, které jsou vymezeny v § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), případně ve zvláštních zákonech. Nejvyšší správní soud potom rozhoduje o kasačních stížnostech proti takovým rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.) a v některých dalších zákonem vymezených věcech. V pravomoci krajských soudů rozhodujících ve správním soudnictví ani Nejvyššího správního soudu přitom není přezkoumávat rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení. Žalobci byli v napadených rozhodnutích civilních soudů poučeni o tom, zda je proti takovému rozhodnutí přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu (odvolání či dovolání), a případně, v jaké lhůtě a u kterého soudu bylo možné tyto opravné prostředky podle občanského soudního řádu podat.

 

Nejvyšší správní soud tedy žalobu z důvodu nedostatku své pravomoci, který představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.

 

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., z níž vyplývá, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali žaloba odmítnuta.

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

 

 

V Brně dne 20. října 2016

 

 

JUDr. Jakub Camrda

            předseda senátu