USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Zdeňka Kühna, Ph.D., v právní věci žalobkyně: D. U., zast. Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2015, č. j. MMB/0005479/2015, sp. zn. OUSR/MMB/0439268/2014/3, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) K-TIME s.r.o., se sídlem Kalvodova 27a, Brno, zast. Mgr. Vladimírem Enenklem, advokátem se sídlem Orlí 492/18, Brno, a II) Ing. J. S., v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2016, č. j. 62 A 43/2015 – 109,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti   se zastavuje.

II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení II)  nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Podanou kasační stížností se osoba zúčastněná na řízení I) (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného specifikované tamtéž.

[2]               Podáním ze dne 17. 10. 2016, označeným jako „Zpětvzetí kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení“, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno téhož dne, vzala stěžovatelka výslovně kasační stížnost zpět a navrhla, aby Nejvyšší správní soud zastavil řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[3]               V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde stěžovatelka) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srovnej § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.

[4]               Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.

[5]               Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

[6]               Dle § 60 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Protože soud této osobě žádnou povinnost neuložil, rozhodl tak, že osoba zúčastněná na řízení II) nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. října 2016

JUDr. Radan Malík

předseda senátu