U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr Pavla Molka v právní věci žalobce: V. J., zastoupen JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem Poděbradova 1243/7, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2016, č. j. 20 A 5/2015 - 22,

t a k t o :

 Kasační stížnosti   s e   p ř i z n á v á   odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

[1]                Rozhodnutím ze dne 20. 5. 2015, č. j. SMO/179890/15/DSČ/Stop, Magistrát města Ostravy uznal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném pro rozhodné období. Tohoto přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 22. 12. 2014 v 13:30 hodin na ulici Hlučínská v Ostravě řídil motorové vozidlo registrační značky X, ačkoliv na něm nebyla umístěna přední tabulka registrační značky. Za přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 5 500 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců.

[2]                Rozhodnutím ze dne 2. 10. 2015, č. j. MSK 85285/2015, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil.

[3]                Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který žalobu zamítl výše identifikovaným rozsudkem. Rozsudek krajského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.

[4]                Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, neboť výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku nebude dle názoru stěžovatele v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětnou újmou je podle stěžovatele nemožnost zajišťování dopravy jeho dětí. Stěžovatel je otcem osmi dětí, ve své péči má v současné době tři nezletilé děti. Dcera stěžovatele prodělala v prenatálním stavu infekční zánět srdečního svalu a mozku. Její léčba doposud probíhá, navštěvuje speciální školu a je monitorována ve Fakultních nemocnicích v Ostravě, Praze a Brně. Stěžovatel dále denně pečuje o své rodiče, kteří mají omezenou mobilitu. Otec stěžovatele prodělal v letošním roce tříštivou zlomeninu stehenní kosti a je nadále v procesu léčení. Stěžovatel rodičům denně dováží potraviny a léky a zajišťuje jejich dopravu k lékaři a na rehabilitace. Stěžovatel tak mimo svoji pracovní činnost potřebuje řídit motorové vozidlo za účelem zajištění potřeb rodinných příslušníků.

[5]                Žalovaný ve svém přípisu, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 7. 10. 2016, uvedl, že se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjadřuje.

[6]                Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.

[7]                Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud tedy při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti zjišťuje splnění zákonných předpokladů uvedených v citovaném ustanovení, tedy (1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a zároveň (2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8]                Při zkoumání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vzal především v potaz to, že stěžovateli byl uložen zákaz řízení motorových vozidel. Tato skutečnost mu podle jeho tvrzení znemožní zajišťovat základní potřeby jeho rodinným příslušníkům (zejména pak jeho dceři se zdravotními obtížemi, dalším nezletilým dětem a omezeně mobilním rodičům). Uvedená situace podle Nejvyššího správního soudu představuje nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. V této souvislosti lze odkázat i na judikaturu zdejšího soudu, podle které existenční závislost stěžovatele či osob mu blízkých na řízení motorového vozidla je zpravidla důvodem pro přiznání odkladného účinku (viz např. usnesení ze dne 15. 1. 2013, č. j. 1 As 183/2012 - 33).

[9]                Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s veřejným zájmem. V daném případě připadá v úvahu veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Po zohlednění charakteru přestupku, kterého se měl stěžovatel dopustit, a skutečnosti, že přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí přezkoumávána, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem. Stejný závěr lze dovodit i z vyjádření žalovaného, který k návrhu na přiznání odkladného účinku zaujal neutrální stanovisko.

[10]            Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.

[11]            Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. října 2016

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu