2 Azs 223/2016 - 15
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: D. T. N., zastoupený Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2014, č. j. MV‑85360‑3/SO‑2014, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2016, č. j. 3 A 141/2014 – 39,
t a k t o :
I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil blanketní kasační stížností proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání ve věci žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání. Svou kasační stížnost spojil s blanketním návrhem na přiznání odkladného účinku.
[2] Dne 29. 8. 2016 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno stěžovatelovo podání, jímž vzal kasační stížnost v celém rozsahu zpět, přičemž tento projev vůle nevzbuzuje žádné pochybnosti, pokud jde o jeho obsah. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zastavil.
[3] Za této procesní situace již Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který je svou povahou akcesorický a nutně sdílí osud rozhodnutí o kasační stížnosti.
[4] Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věta první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. srpna 2016
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu