USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Pavla Molka v právní věci žalobce: Mgr. A. H., proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha, o námitce podjatosti vznesené ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 A 37/2014,

takto:

Soudce Krajského soudu v Brně Mgr. Milan Procházka není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 30 A 37/2014.  

Odůvodnění:

[1]               Žalobce podáním doručeným Krajskému soudu v Brně dne 27. 5. 2016 vznesl v rámci řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 30 A 37/2016 námitku podjatosti vůči soudci Mgr. Milanu Procházkovi.

[2]               Podjatost jmenovaného soudce spatřuje žalobce v tom, že se teprve z předvolání k nařízenému jednání dověděl o tom, že soud přibral do řízení osobu zúčastněnou na řízení. Sám žádnou osobu, která by přicházela v úvahu jako osoba zúčastněná na řízení, ve smyslu § 34 odst. 2 s. ř. s. neoznačil a soud jej se svým postupem ani neseznámil. Předseda senátu tak jednal „za zády“ žalobce a má k jeho osobě evidentně nepřátelský vztah, neboť brání v uplatňování jeho procesních práv. Soudce Mgr. Milan Procházka proto neposkytuje dostatečnou záruku vylučující pochybnost o jeho nestrannosti.

[3]               Soudce Krajského soudu v Brně Mgr. Milan Procházka ke vznesené námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k projednávané věci ani účastníkům řízení.

[4]               Námitka podjatosti není důvodná.

[5]               Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána soudci a přikázána jinému soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003‑16).

[6]               V daném případě spatřuje žalobce důvod podjatosti soudce Mgr. Procházky výlučně v jeho postupu v řízení. To však podle výslovného znění zákona nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávané věci. Citované ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jednoznačně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Soudce nemůže být shledán podjatým jen na základě jeho postupu v řízení. Zákonnost postupů v řízení je přezkoumávána na základě opravných prostředků.

[7]               Žalobcem tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, tedy nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci zvláštního poměru soudce k žalobci, žalovanému, osobě zúčastněné na řízení či k věci samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Žádné další skutečnosti, které by nasvědčovaly podjatosti Mgr. Milana Procházky, žalobce neuvedl.

[8]               Nejvyšší správní soud na základě shora uvedeného rozhodl, že soudce Krajského soudu v Brně Mgr. Milan Procházka není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 30 A 37/2014.

P o u č e n í :    Proti tomuto usnesení    n e j s o u    opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. července 2016

Daniela Zemanová

předsedkyně senátu