USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: P. P., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2014, čj. 2663/DS/2014, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 2. 2016, čj. 75 A 22/2014 – 31,
t a k t o :
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
O d ů v o d n ě n í :
1. Magistrát města Teplice rozhodnutím ze dne 24. 3. 2014, čj. MgMT‑SČ 136244/PŘ/5447/2013/Rych, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 4 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 3500 Kč a také povinnost nahradit náklady spojené s projednáním přestupku ve výši 1000 Kč.
2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 31. 7. 2014, čj. 2663/DS/2014, zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
3. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který v záhlaví označeným usnesením žalobu odmítl jako opožděně podanou.
4. Proti usnesení krajského soudu se žalobce (dále jen „stěžovatel“) bránil blanketní kasační stížností. Navrhl napadené usnesení krajského soudu zrušit a věc tomuto soudu vrátit k dalšímu řízení.
5. Stěžovatelova kasační stížnost neobsahovala žádnou konkrétní kasační námitku, z níž by vyplýval okruh přezkumu napadeného usnesení. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele vyzval podle § 106 odst. 1 s. ř. s. usnesením ze dne 20. 4. 2016, čj. 8 As 63/2016 – 7, k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které usnesení krajského soudu napadá. K tomu stanovil stěžovateli lhůtu jednoho měsíce od doručení uvedeného usnesení (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Současně stěžovatele poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti odstraněny a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne.
6. Usnesení kasačního soudu ze dne 20. 4. 2016, čj. 8 As 63/2016 – 7, bylo dne 26. 4. 2016 doručeno zástupci stěžovatele, jehož si k zastupování v řízení o kasační stížnosti zvolil. Lhůta k odstranění vad kasační stížnosti marně uplynula dne 26. 5. 2016. Stěžovatel v této lhůtě vytčené vady kasační stížnosti neodstranil.
7. Kasační stížnost, která neobsahuje uvedení žádného určitého důvodu, pro nějž stěžovatel napadá usnesení krajského soudu, nelze projednat. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. Tento nedostatek stěžovatel přes výzvu soudu v zákonné lhůtě neodstranil. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. odmítl.
8. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
9. Stěžovatel s podáním kasační stížnosti zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč. Podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek“. Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, aniž by jednání nařizoval, proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku. Ve smyslu § 10a zákona o soudních poplatcích bude stěžovateli soudní poplatek vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. července 2016
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu