U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: V. P., zastoupen Mgr. Ing. Janem Procházkou, LL.M. eur., advokátem, se sídlem Karolínská 654/2, Praha 8, proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, se sídlem Křižíkova 12, Praha 8, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2016, č. j. KRPA-175952-84/ČJ-2015-000022, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2016, č. j. 1 A 11/2016 – 24,

t a k t o :

I.                  Kasační stížnost   se   odmítá.

II.               Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1]                Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 21. 3. 2016 doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2016, č. j. 1 A 11/2016 – 24, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2016, č. j. KRPA-175952-84/ČJ-2015-000022, kterým žalovaný rozhodl podle § 124 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) v návaznosti na § 125 odst. 2 tohoto zákona o prodloužení doby trvání zajištění žalobce o 90 dnů.

[2]                Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle ustanovení § 37 odst. 3 a § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), protože v ní stěžovatel pouze uvedl, že byl napadeným rozsudkem zkrácen na svých právech a domáhá se tudíž jeho zrušení, případně též zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného.

[3]                Podle ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení § 37 platí obdobně.

[4]                Podle ustanovení § 106 odst. 3 věty první s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.

[5]                Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval usnesením ze dne 23. 3. 2016, č. j. 6 Azs 59/2016 – 9, k doplnění kasační stížnosti a odstranění jejích vad ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení. Současně jej poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti v zákonné lhůtě odstraněny, bude kasační stížnost odmítnuta.

[6]                Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 29. 3. 2016, avšak vytýkané nedostatky kasační stížnosti nebyly v zákonné lhůtě odstraněny. Protože stěžovatel přes výzvu Nejvyššího správního soudu důvody kasační stížnosti nedoplnil a v řízení pro tuto vadu nebylo možno pokračovat, byla kasační stížnost podle ustanovení § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnuta.

[7]                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. května 2016

Mgr. Jana Brothánková

předsedkyně senátu