USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: N. V. L.,  zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2015, č. j. OAM-887/ZA-ZA05-HA08-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 2. 2016, č. j. 41 Az 23/2015 – 41,

t a k t o :

I.  Kasační stížnost   s e   o d m í t á.

II. Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o  na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í  :

[1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 16. 2. 2016 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřující proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2015, č. j. OAM-887/ZA-ZA05-HA08-2015.

[2]               Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Podle § 37 odst. 3, věty první, s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. 

[3]               Kasační stížnost stěžovatele ze dne 16. 2. 2016 neobsahovala důvody, pro které stěžovatel napadá v záhlaví označený rozsudek krajského soudu, a dále z ní nebylo zřejmé, co stěžovatel navrhuje (petit).

[4]               Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto náležitosti doplněny v souladu s § 106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

[5]               Usnesením ze dne 1. 3. 2016, č. j. 9 Azs 36/2016 - 14, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele prostřednictvím zástupce k odstranění nedostatků kasační stížnosti spočívajících v absenci důvodů stížnosti a petitu, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednání.

[6]               Usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti, bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 2. 3. 2016. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula dne 4. 4. 2016.

[7]               Dne 4. 4. 2016 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání obsahující doplnění kasační stížnosti a žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Zástupce stěžovatele doplnil kasační stížnost o stručné uvedení důvodů (kasačních námitek). V doplnění kasační stížnosti ze dne 4. 4. 2016 však nebylo uvedeno, co stěžovatel navrhuje (petit).   

[8]               Lze tedy uzavřít, že lhůta k doplnění kasační stížnosti marně uplynula dne 4. 4. 2016, aniž by stěžovatel či jeho zástupce plně vyhověl výzvě ze dne 1. 3. 2016 a doplnil petit kasační stížnost. Rovněž nebylo v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty požádáno o její prodloužení. Ani v kasační stížnosti ze dne 16. 2. 2016, ani v jejím doplnění ze dne 4. 4. 2016, stěžovatel žádný petit nezformuloval. Není tedy zřejmé, co stěžovatel navrhuje, tj. jakého rozhodnutí se domáhá.

[9]               Stěžovatel je zastoupen advokátem - právním profesionálem, který si musí být vědom toho, že povinnou náležitostí kasační stížnosti je její petit. Zástupce stěžovatele byl v tomto smyslu soudem poučen a k doplnění petitu byl vyzván. Přesto však petit kasační stížnosti doplněn nebyl.

[10]            Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v § 37 odst. 3 ve spojení s § 106 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě soudu ve stanovené lhůtě, soudu nezbylo než kasační stížnost odmítnout v souladu s § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s. bez věcného projednání.  

[11]            O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.

[12]            Z důvodu odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku.

P o u č e n í :    Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2016

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu