č. j. Nao 22/2003 - 31

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Antonína Koukala v právní věci žalobce B. J., zastoupeného ing. Ivo Šulcem, daňovým poradcem, se sídlem Pod Hájkem 3, Praha 8, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem náměstí Svobody 4, Brno, ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 4/2003, o návrhu    na vyloučení soudců z projednání a rozhodnutí v této věci

t a k t o :

Soudci JUDr. Radan Malík, JUDr. Kateřina Mrázová Ph.D., Mgr. Radovan Havelec     a Mgr. Milan Procházka  n e j s o u   v y l o u č e n i   z projednání a rozhodnutí věci vedené   u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 4/2003.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce v podání doručenému Krajskému soudu v Brně dne 10. 3. 2003 uplatnil námitku podjatosti proti soudcům tohoto soudu JUDr. Radanu Malíkovi, JUDr. Kateřině Mrázové, Ph.D., Mgr. Radovanu Havelcovi a Mgr. Milanu Procházkovi, kteří byli na základě rozvrhu práce přiděleni k projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 4/2003. Námitku podjatosti žalobce odůvodnil tak, že senát 29 Ca, který je tvořen jmenovanými soudci, již rozhodoval v roce 1998 o jiné věci žalobce. Jednalo se            o daňovou povinnost žalobce, která dle žalobcova vyjádření ovlivnila příslušenství daně, jež byla předmětem rozhodnutí napadaného nynější žalobou.

Po vyjádření všech k návrhu na vyloučení uvedených soudců, kteří uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle § 8 odst. 5 s. ř. s. Nejvyšší správní soud vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Podle ustanovení § 8 odst. 1,  věty druhé s. ř. s., kterého se žalobce dovolává jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni m.j.  ti soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení. Jinak vyjádřeno - se zřetelem                na problematiku správního soudnictví - nemůže v  téže věci u odlišných soudů jednat stejný soudce. Konkrétně  soudce  který  jednal  nebo rozhodoval u krajského soudu v určité právní věci, nemůže v téže věci jednat nebo rozhodovat v následném řízení o kasační stížnosti. Obdobně je vyloučen soudce, který jednal či rozhodoval o kasační stížnosti z řízení v téže věci u krajského  soudu (následujícího po zrušení předchozího rozhodnutí soudu). Pro úplnost je nutno dodat, že (jak již ostatně bylo opakovaně judikováno) o stejnou věc se jedná, pokud je  dána  totožnost   účastníků  řízení  i předmětu  řízení.  Rozhodování  téhož  soudce v jiných

Nao 22/2003 - 32

věcech žalobce nezakládá automaticky podjatost soudce, pokud není prokázán takový vztah soudce k věci či k ostatním účastníků, který zakládá důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

Vzhledem k tomu, že u výše zmíněných soudců nebyl prokázán žádný vztah k věci ani  k ostatním účastníkům, návrh na vyloučení jmenovaných soudců z projednávání                       a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 Ca 4/2003 nebyl shledán důvodným. 

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. 6. 2003

                                                                                            JUDr. Marie Součková

                                                                                                 předsedkyně senátu