č. j. Nao 41/2003-66

U S N E S E N Í

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z  předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobců:                 a) B. V ., b) J. V ., proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, Zborovská 16, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2003,  č. j. ÚSŘ/18402/03/Jan, o vyloučení soudců, ve věci vedené  u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 60/2003,

t a k t o :

 Soudkyně JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová                              n e j s o u   vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 44 Ca 60/2003.

O d ů v o d n ě n í :

 Žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 20. 5. 2003 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 25. 4. 2003, č. j. ÚSŘ/18402/03/Jan, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí odboru výstavby a regionálního rozvoje Městského úřadu v Čáslavi ze dne 16. 1. 2003, č. j. Výst. 956/2000 (včetně zrušení tohoto rozhodnutí), jímž byla stavebníkům J. M. a M. M. dodatečně povolena stavba kolny a krbu na pozemku st.p. 86 v  k. ú. Čáslav, včetně povolení k jejich užívání.

Podáním ze dne 11. 12. 2003 vznesli žalobci námitku podjatosti dle § 8 a § 9 zákona  č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („s. ř. s.“). Žalobci uvádí, že s ohledem na skutečnosti uvedené v podání ze dne 5. 12. 2003 dle § 8 a § 9 zákona                    č. 150/2002 Sb. v  č. j. 44 Ca 30/2003 vedeném u KS Praha namítají i v tomto                                   č. j. (44 Ca 60/2003) podjatost soudkyň, a to JUDr. O. Stránské, JUDr. E. Havlové                                 a JUDr. O. Píšové. Dále uvádí, že odkazují pro stručnost na důvody shora zmíněného                podání z 5. 12. 2003 v č. j. 44 Ca 30/2003.

Po vyjádření všech, v návrhu na vyloučení uvedených soudkyň byla věc předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu (§ 8 odst. 5 s. ř. s.).                       Ten vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů:

Ze spisu č. j. 44 Ca 30/2003 vyplývá, že žalobci skutečně vznesli v předmětné                  věci námitku podjatosti dle § 8 a § 9  s. ř. s. podáním ze dne 5. 12. 2003  u soudkyň                              JUDr. O. Stránské,  JUDr.  E.  Havlové  a   JUDr.  O. Píšové,  se  zdůvodněním,  že  soudkyně

Nao 41/2003-67

nejednaly objektivně a nestraně, žalobce B. V. byl arogantně napadán a urážena bylo vyloženě straněno žalovanému. Žalobci toto zdůvodňují tím, že „zdejší starosta“               (pozn. NSS – starosta města Čáslav) uvedl 26. 8. 2003 takové tvrzení při zdůvodnění vzneseného křivého obvinění žalobce B. V., na základě něhož bylo „vyinscenováno“ jeho trestní stíhání, z něhož šlo dovozovat, že došlo k narušení soudcovské nezávislosti ve věci sp. zn. 44 Ca 30/2003, stejně jako ve věci sp. zn. 44 Ca 60/2003.

 Všechny soudkyně se k podané námitce podjatosti vyjádřily tak, že jim nejsou               známy žádné skutečnosti, pro které by byla z projednávání a rozhodnutí ve věci                           sp. zn. 44 Ca 60/2003 vyloučeny. Současně shodně výslovně uvedly, že nemají žádný               vztah k účastníkům řízení a ani k projednávané věci.

 V době, kdy bylo v předmětné věci již vedeno řízení u Nejvyššího správního soudu stran námitky podjatosti, žalobci zaslali soudu ve věci  další podání ze dne 30. 12. 2003,   které označili jako „Doplnění důvodů podjatosti dle § 8 a ev. dle § 9 zák. č. 150/2002 Sb.“.   V tomto svém podání žalobci zdůrazňují, že namítanou podjatost soudkyň namítají „bezpodmínečně“, a po bližším vyložení svých názorů na postup pracovníků žalovaného uzavírají, že jmenované soudkyně cíleně a vědomě připravily tendenční postup,                              aby tak kryly křivé obvinění žalobce B. V. starostou města Čáslavi za součinnosti dalších pracovníků MÚ Čáslav.

Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl k závěru, že námitky podjatosti v předmětné věci nejsou důvodné.

 Podle § 8 odst. 1 „s. ř. s.“ jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům                             je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli                na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v  postupu soudce  v řízení  o projednávané  věci  nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

V projednávané věci však žádný z těchto důvodů podjatosti zjištěn nebyl. Rovněž samy soudkyně se vyjádřily tak, že nemají k účastníkům žádný vztah, a stejně tak nemají žádný vztah ani k věci samé. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také
o vztah ekonomické závislosti.

 Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,                           že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené                   věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání   rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Shora rekapitulované důvody tvrzené ze strany žalobců  však tohoto charakteru nejsou.

Nao 41/2003-68

 Z uvedených důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku uvedeno, že soudkyně                     JUDr. Olga Stránská, JUDr. Eva Havlová a JUDr. Olga Píšová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

 Za této situace se již Nejvyšší správní soud nezabýval návrhem žalobců na postup  podle § 9 odst. 1 s. ř. s., v jehož smyslu Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému                        než místně příslušnému senátu krajského soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaného senátu místně příslušného soudu nelze sestavit senát.

P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí  n e n í  opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. 1. 2004

        JUDr. Dagmar Nygrínová

                           předsedkyně senátu