10 As 245/2015 - 32
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: Ing. J. P., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2014, čj. MSK 1741/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2015, čj. 20 A 6/2014-151,
takto:
Odůvodnění:
[1] Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozhodnutí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm, odbor živností a přestupků, kterým ji tento orgán dne 13. 11. 2013 uznal vinnou ze spáchání dvou přestupků [přestupek proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a přestupek proti majetku dle § 50 odst. 1 písm. a) téhož zákona], za což jí uložil pokutu ve výši 2.000 Kč a povinnost uhradit paušální náklady řízení ve výši 1.000 Kč.
[2] Stěžovatelka podala žalobu ke krajskému soudu, v níž též požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Krajský soud vyhověl žádostem stěžovatelky a usnesením ze dne 3. 6. 2014 jí přiznal úplné osvobození od soudních poplatků a dne 15. 4. 2014 jí k ochraně jejich práv ustanovil zástupce Mgr. Radima Vašendu, advokáta se sídlem Frenštát pod Radhoštěm. Následně, usnesením ze dne 20. 1. 2015, čj. 20 A 6/2014-60, tohoto advokáta zprostil povinnosti zastupovat stěžovatelku v řízení o žalobě a ustanovil jí zástupce nového, JUDr. Libora Holemého, advokáta se sídlem Rožnov pod Radhoštěm. Dle stěžovatelky měl být advokát Vašenda „úzce navázán na žalovanou stranu“, proto si nepřála, aby ji dále zastupoval. V reakci na toto vyjádření stěžovatelky advokát Vašenda žádal krajský soud o zrušení zastoupení z důvodu ztráty nezbytné důvěry mezi ním a klientkou. Nově ustanovený zástupce, JUDr. Holemý, žalobu stěžovatelky řádně doplnil, přesto, že i s ním stěžovatelka odmítala jakkoliv spolupracovat.
[3] V podání ze dne 20. 2. 2015, a následně též v podání ze dne 26. 2. 2015, stěžovatelka zpochybnila nepodjatost i nově ustanoveného zástupce JUDr. Holemého a požádala o zproštění povinnosti ji zastupovat, resp. o ustanovení dalšího zástupce. Návrh stěžovatelky krajský soud tentokrát zamítl usnesením ze dne 23. 4. 2015. V dalším průběhu řízení stěžovatelka neustále zasílala soudu urgence, námitky podjatosti úředních osob a další podání. Dne 23. 9. 2015 podala žádost o zproštění zastupování ustanoveného zástupce, neboť „nehájí řádně její zákonná práva a její oprávněné zájmy, nedbá jejích pokynů, neinformuje ji řádně, atd.“ Tuto žádost krajský soud zamítl dne 29. 9. 2015. Výtky stěžovatelky vůči advokátovi jsou zjevně neopodstatněné. Z obsahu spisu vyplývá, že advokát činil úkony v zájmu stěžovatelky, žalobu řádně doplnil, v souladu se žádostí stěžovatelky trval na projednání žaloby při jednání, k němuž se řádně dostavil. Advokát nebyl pasivní, naopak postupoval v souladu s § 16 a násl. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
[4] Stěžovatelka podává kasační stížnost proti usnesení krajského soudu z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. V kasační stížnosti snáší celou řadu různých urgencí a námitek týkajících se věci samé (přestupky), dále podjatosti soudkyň, které ve věci rozhodovaly, postupu krajského soudu v souvislosti s její žádostí o nahlédnutí do spisu, či v souvislosti s nařízením jednání u krajského soudu, doručování, průtahů a nečinnosti krajského soudu. V prvním odstavci přípisu, jehož přílohou byla kasační stížnost, a v bodě 5. samotné kasační stížnosti pak stěžovatelka namítá neřádné zastupování ustanoveným advokátem. Tato tvrzení se zcela shodují s tvrzeními, která uváděla v řízení před krajským soudem. Z uvedených důvodů stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] Vzhledem k předmětu řízení této kasační stížnosti (přezkoumání rozhodnutí o zamítnutí žádosti o zproštění zastoupení ustanoveným zástupcem) soud netrval na povinném zastoupení stěžovatelky advokátem ani na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS).
[8] Co se týče námitek stěžovatelky, které nesměřují proti napadenému usnesení, jde o námitky nepřípustné dle § 104 odst. 4 s. ř. s.
[9] Naopak, zdejší soud byl v tomto řízení povolán k přezkoumání námitek, které argumentačně zpochybňují usnesení, jímž krajský soud zamítl žádost stěžovatelky o zproštění zástupce v řízení o žalobě. Žádosti o zproštění zastupování advokátem JUDr. Holemým se týká pouze první část prvního odstavce přípisu, jehož přílohou byla kasační stížnost stěžovatelky a dále bod 5. na s. 3 kasační stížnosti. Pouze tyto námitky vyhodnotil zdejší soud v tomto řízení jako přípustné.
[10] K přípustným kasačním námitkám zdejší soud uvádí následující. Z podání stěžovatelky je zřejmé, že si nepřeje být zastoupena ustanoveným zástupcem, JUDr. Holemým a jako důvody uvádí nerespektování jejich pokynů a nedostatek komunikace ze strany advokáta. Tato svá tvrzení však vůbec nijak nedokládá. Neuvádí, kdy přesně advokát nerespektoval její pokyn, ani kdy ji o nějaké skutečnosti neinformoval, ač to bylo jeho povinností, nebo jakým způsobem jí svým jednáním poškodil, čímž by se zpronevěřil své profesi. Stěžovatelka rovněž vůbec neuvádí, proč se domnívá, že argumenty v napadeném usnesení krajského soudu jsou nesprávné, či proč je jeho usnesení nezákonné. K tomu nutno uvést, že rozsah a kvalita námitek určuje rozsah jejich vypořádání soudem (§ 109 odst. 3 s. ř. s.; k tomu dále srov. např. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS).
[11] Z podání ustanoveného zástupce (doplněné žaloby) vyplývá, že se se svou klientkou ani nikdy nesetkal, i přes jeho snahu. Přesto se pokusil žalobu doplnit tak, aby byla věcně projednatelná a aby mohla být chráněna práva stěžovatelky (jinak by totiž musel krajský soud její žalobu odmítnout, aniž by se jí věcně zabýval). Ustanovený zástupce též trval na jednání a komunikoval se soudem. To vše prokazatelně vyplývá ze spisu krajského soudu. Zdejší soud proto neshledal nezákonnost napadeného usnesení krajského soudu. Krajský soud své rozhodnutí řádně a srozumitelným způsobem odůvodnil.
[12] Námitka proto není důvodná.
[13] Nelze ani odhlédnout od dosavadního procesního jednání stěžovatelky, která opakovaně žádá soudy o ustanovení zástupce, následně usnesení o ustanovení napadá žádostí o jejich zproštění z různých důvodů. Stěžovatelka si přitom zřejmě neuvědomuje, že ustanovení zástupce je dobrodiní soudu, jehož cílem je umožnit i nemajetným účastníkům řízení dovést svůj spor do konce za kvalifikované pomoci advokáta. Z jednání stěžovatelky vyplývá, že svůj spor nechce vést do konce, ale svým procesním postupem (např. omlouvá se z jednání bez řádné omluvy, podává námitky podjatosti prakticky na všechny úřední osoby, které o jejích věcech rozhodovaly, apod.) ho neustále protahuje. Nelze rovněž odhlédnout ani od skutečnosti, že stěžovatelka ve věci ustanoveného zástupce nepostupovala tímto způsobem poprvé.
[14] Nejvyšší správní soud proto ze všech výše uvedených důvodů kasační stížnost podle § 110 odst. 1 s. ř. s., poslední věty, zamítl jako nedůvodnou.
[15] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nevznikly, proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2015
Zdeněk Kühn
předseda senátu