USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2014, čj. 25417/14/5000-14104-709923, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 8. 2015, čj. 59 Af 3/2015 – 49,
t a k t o :
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
[1] Platebním výměrem ze dne 27. 9. 2014, čj. 1037556/13/2607-05701-607617, Finanční úřad pro Liberecký kraj, územní pracoviště v Semilech, vyměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za rok 2011. Rozhodnutím ze dne 24. 9. 2014, čj. 25417/14/5000-14104-709923, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti tomuto platebnímu výměru a platební výměr potvrdil.
[2] Žalobce podal proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Usnesením ze dne 3. 8. 2015, čj. 59 Af 3/2015 – 49, krajský soud nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce.
[3] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a navrhl, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle § 107 s. ř. s.
[4] Žalovaný se k tomuto návrhu nevyjádřil.
[5] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[6] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[7] Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků spjatých se zrušujícím rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci stěžovatel. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí jednak dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti. Kasační soud není povolán k tomu, aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto musí být dostatečně individualizovaná a doložená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011 - 74).
[8] Stěžovatel nenaplnil uvedené požadavky. V kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku, aniž by tento návrh jakkoli odůvodnil. Netvrdil ani neprokázal, že by mu v důsledku nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti hrozila nepoměrně větší újma, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Z tohoto důvodu není naplněna jedna ze dvou kumulativních podmínek stanovených v § 73 odst. 2 s. ř. s. a soud se proto již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[9] S odkazem na shora uvedené důvody nepřiznal Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek. Nejvyšší správní soud uzavírá, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj nikterak předjímat rozhodnutí o věci samé.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. října 2015
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu