USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 2. 2014, čj. 2216/14/5000-14502-706053, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 8. 2015, čj. 59 Af 36/2014 – 74,

 

 

t a k t o :

 

 

 Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   s e   z a m í t á .

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

[1]                Rozhodnutím ze dne 19. 2. 2014, čj. 2216/14/5000-14502-706053, žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj, územního pracoviště v Jilemnici ze dne 13. 8. 2013, čj. 754085/13/2605-05702-603261, a toto rozhodnutí potvrdil.

 

[2]                Žalobkyně podala proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného žalobu. Krajský soud v Ústí nad Labem zastavil řízení o této žalobě usnesením ze dne 18. 8. 2015, čj. 59 Af 36/2014 – 74, neboť žalobkyně neuhradila soudní poplatek za podanou žalobu ani v dodatečně stanovené lhůtě.

 

[3]                Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost a navrhla, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle § 107 s. ř. s.

 

[4]                Žalovaný se k tomuto návrhu nevyjádřil.

 

[5]                Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

 

[6]                Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

 

[7]                Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků spjatých se zrušujícím rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci stěžovatel. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí jednak dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti. Kasační soud není povolán k tomu, aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011 - 74).

 

[8]                Stěžovatelka nenaplnila uvedené požadavky. V kasační stížnosti požádala o přiznání odkladného účinku, aniž by tento návrh jakkoli odůvodnila. Netvrdila ani neprokázala, že by  v důsledku nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti hrozila nepoměrně větší újma, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Z tohoto důvodu není naplněna jedna ze dvou kumulativních podmínek stanovených v § 73 odst. 2 s. ř. s. a soud se proto již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

 

[9]                S odkazem na shora uvedené důvody nepřiznal Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek. Nejvyšší správní soud uzavírá, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj nikterak předjímat rozhodnutí o věci samé.

 

 

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně 27. října 2015

 

 

    JUDr. Jan Passer

 předseda senátu