U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: J.S., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 3. 2015, čj. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 6. 2015, čj. 16 Ad 56/2015 – 15,

t a k t o :

1. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

2. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1]               Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením odmítl žalobu žalobce (stěžovatele) směřující proti rozhodnutí žalované pro její opožděnost. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost.

[2]               Nejvyšší správní soud stěžovatele nejprve přípisem (ze dne 31. 7. 2015) upozornil, že podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, nemá-li sám vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované zvláštním zákonem pro výkon advokacie. Zároveň stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho týdne doložil splnění této podmínky řízení o kasační stížnosti. V reakci na to stěžovatel požádal o ustanovení zástupce pro toto řízení. Usnesením ze dne 27. 8. 2015, čj. 1 Ads 165/2015 – 23, Nejvyšší správní soud této žádosti žalobce nevyhověl a vyzval ho, aby ve lhůtě jednoho týdne buďto předložil plnou moc udělenou jím advokátovi pro toto řízení, nebo prokázal, že má požadované vysokoškolské právnické vzdělání. Stěžovatel ve stanovené lhůtě požádal o prodloužení lhůty. Nejvyšší správní soud mu tedy usnesením ze dne 16. 9. 2015, čj. 1 Ads 165/2015 – 29, prodloužil stanovenou lhůtu do 2. 10. 2015. V této lhůtě stěžovatel zaslal soudu písemnost nadepsanou Plná moc udělená advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, ke které připojil i svůj úředně ověřený podpis. Písemnost však neuvádí, jakého advokáta stěžovatel zmocňuje k jeho zastupování v tomto řízení, a nejedná se tak o plnou moc.

[3]               Nejvyššímu správnímu soudu tedy nezbývá než konstatovat, že stěžovatel nesplnil podmínky řízení o kasační stížnosti ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., neboť nedoložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v tomto řízení, ani doklad o vysokoškolském právnickém vzdělání vyžadovaném dle zvláštních předpisů pro výkon advokacie. Jedná se tak o nedostatek podmínek řízení, který nebyl stěžovatelem k výzvě soudu odstraněn. Nejvyšší správní soud proto ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl.

[4]               Nad rámec Nejvyšší správní soud stěžovatele upozorňuje, že má bez ohledu na výsledek tohoto řízení možnost podat novou žádost o přiznání invalidního důchodu u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

[5]               O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. října 2015

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu