U S N E S E N Í

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2015, čj. 7 As 233/2014 - 58, o námitce podjatosti JUDr. Elišky Cihlářové vznesené žalobcem v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 158/2015,

 

 

t a k t o :

 

 

Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová   n e n í   v y l o u č e n a   z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 158/2015.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

I.

  1.                Žalobce se domáhal u Krajského soudu v Brně zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 1. 2015, čj. 7 As 233/2014 - 58. Krajský soud usnesením ze dne 6. 5. 2015, čj. 30 A 46/2015 ‑ 27, odmítl podání žalobce pro nedostatek pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví k projednání věci.

 

  1.                Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností, která je Nejvyšším správním soudem vedena pod sp. zn. 7 As 158/2015. Usnesením ze dne 1. 7. 2015, čj. 7 As 158/2015 – 36, kasační soud zamítl žádost žalobce o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů.

 

  1.                Podáním ze dne 10. 7. 2015 se stěžovatel domáhal zrušení usnesení čj. 7 As 158/2015 – 36 pro zmatečnost; současně vznesl námitku podjatosti soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Elišky Cihlářové. Podle stěžovatele JUDr. Cihlářová jednala nepřátelsky vůči jeho osobě, pokud v předmětném usnesení tvrdila, že klamal soud, a dále v řízeních vedených Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 7 As 112/2014, 7 As 216/2014 a 7 As 217/2014 „upřela stěžovateli úmyslně či neúmyslně právo na spravedlivý proces“.

 

II.

  1.                JUDr. Cihlářová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že stěžovatele osobně nezná, nemá k němu žádný vztah a s jeho osobou přišla do styku pouze při rozhodování o jeho kasačních stížnostech.

 

 

III.

  1.                Námitka podjatosti JUDr. Cihlářové vznesená stěžovatelem ve věci sp. zn. 7 As 158/2015 není důvodná.

 

  1.                Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§ 8 odst. 1 s. ř. s.).

 

  1.                 Žalobce brojil proti postupu a rozhodování soudkyně JUDr. Cihlářové právě pro její rozhodování v jiných věcech vedených u Nejvyššího správního soudu a pro její postup v řízení o projednávané věci. Taková námitka nemůže být důvodem pro vyloučení soudce (§ 8 odst. 1 s. ř. s.; viz také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, čj. 6 Ads 123/2007 – 53, dostupný na www.nssoud.cz).

 

  1.                Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudkyně JUDr. Cihlářové, stěžovatel neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z jejího vyjádření k námitce podjatosti.

 

  1.                Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudkyně JUDr. Eliška Cihlářová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 158/2015.

 

  1.            Závěrem Nejvyšší správní soud podotýká, že již opakovaně upozornil stěžovatele na skutečnost, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování v jiné věci (viz např. usnesení ze dne 13. 11. 2014, čj. Nao 389/2014 – 40, ze dne 17. 7. 2014, čj. Nao 232/2014 – 18, ze dne 19. 6. 2014, čj. Nao 239/2014 – 28, ze dne 27. 11. 2013, čj. Nao 90/2013 – 43, nebo ze dne 31. 10. 2013, čj. Nao 55/2013 – 54). Názor Nejvyššího správního soudu na tuto problematiku proto musí být stěžovateli nepochybně znám. Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva pouze s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv.

 

 

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně 28. července 2015

 

 

JUDr. Jan Passer

předseda senátu