9 As 41/2015 - 9
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2014, č. j. 2665/14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2015, č. j. 5 A 204/2014 - 17,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2015, č. j. 5 A 204/2014 - 17, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) shora označené usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.
[2] Městský soud v napadeném usnesení konstatoval, že stěžovatel se svou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí, jímž žalovaná zastavila řízení o jeho žádosti o určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby. Žádost byla podána u žalované dne 28. 12. 2011 a právní služba se měla týkat zastoupení v řízení před Ústavním soudem v řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 8 Co 1149/10. Žalovaná však zjistila, že tato věc je evidována jako skončená od 20. 10. 2010, ústavní stížnost tedy bylo možno podat nejpozději do 20. 12. 2010 a požadovaná právní služba je bezpředmětná. Městský soud na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že žaloba proti rozhodnutí žalované nemůže být úspěšná a tento procesní neúspěch je zjevný, proto žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků.
[3] Stěžovatel ve své kasační stížnosti namítl, že portál infoSoud, z něhož vycházela žalovaná, není veřejným registrem a navíc tento portál běžně informuje o skončení řízení, ač proces pokračuje po kasaci rozsudku nebo usnesení (stěžovatel v dané souvislosti poukázal na šest řízení určených dle spisových značek). Právní pomoc se neměla týkat pouze řízení ve věci sp. zn. 8 Co 1149/10 a tato pomoc může navíc spočívat v podání ústavní stížnosti na ochranu proti nečinnosti, byť ve skončeném řízení. Stěžovatel navrhl, aby napadené usnesení městského soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
[4] Ostatní tvrzení uplatněná v kasační stížnosti dílem nepředstavují kasační námitky a dílem se vztahují k jinému řízení před městským soudem.
[5] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána osobou k tomu oprávněnou, je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná. Důvod kasační stížnosti odpovídá důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Zdejší soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, zároveň zkoumal, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Přitom dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
[6] V nynější věci zdejší soud netrval na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a povinném zastoupení advokátem. Za situace, kdy předmětem kasačního přezkumu je rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků, by trvání jak na podmínce uhrazení soudního poplatku za kasační stížnost, tak i na podmínce povinného zastoupení, znamenalo jen další řetězení téhož problému, a vedlo by k popření cíle, jenž účastník podáním žádosti sledoval, a k popření vlastního smyslu řízení o kasační stížnosti, v němž má být zkoumán závěr o tom, zda účastník měl být od soudních poplatků osvobozen či nikoliv (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 - 37; všechna zde citovaná rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).
[7] Městský soud stěžovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků z důvodu, že jeho žalobu vyhodnotil jako návrh, který zjevně nemůže být úspěšný, což dle § 36 odst. 3 s. ř. s. brání tomu, aby žádosti o osvobození bylo vyhověno.
[9] Zjevnou neúspěšnost žaloby městský soud spatřoval v tom, že žalovaná z portálu Ministerstva spravedlnosti infoSoud zjistila, že řízení před Krajským soudem v Českých Budějovicích, ve vztahu k němuž chtěl stěžovatel podat ústavní stížnost, pro kterou požadoval bezplatnou právní pomoc, bylo skončeno dne 20. 10. 2010. Městský soud pak konstatoval, že lhůta k podání ústavní stížnosti vypršela ještě před tím, než stěžovatel podal k žalované žádost o určení advokáta k poskytnutí bezplatné služby.
[10] Nejvyšší správní soud konstatuje, že již v žalobě stěžovatel zpochybňoval správnost údajů na portálu infoSoud, z něhož vycházela žalovaná. Z předloženého soudního a správního spisu vyplývá, že jiný zdroj informací o řízení před Krajským soudem v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 8 Co 1149/10 než portál infoSoud městský soud ani žalovaná neměly k dispozici. Lze přitom uvést, že samotný portál infoSoud obsahuje upozornění, že zobrazovaná data mají pouze informativní charakter.
[11] Za situace, kdy stěžovatel v žalobě zpochybňoval správnost údajů na portálu infoSoud, jehož obsah má pouze informativní charakter, nelze zjevnou neúspěšnost žaloby opírat výhradně o obsah tohoto portálu. S odvoláním na judikaturu citovanou v bodě [8] shora totiž nelze konstatovat, že šlo o údaj, o němž by v dané věci nebylo bez dalšího prověřování pochyb, a že by tak šlo o jednoznačný a nesporný podklad, na němž by se dal vystavět závěr o zjevné nedůvodnosti žaloby.
[12] Navíc stěžovatel ve své žádosti adresované žalované zmiňoval kromě řízení před Krajským soudem v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 8 Co 1149/10, k němuž žalovaná i městský soud čerpaly informace z portálu infoSoud, ještě sp. zn. Spr 1339/11, k níž se žalovaná ani městský soud vůbec nevyjádřily. I tato okolnost, na kterou bylo již v žalobě poukázáno, tak relativizuje závěr o zjevné nedůvodnosti žaloby.
[13] Co bylo předmětem řízení před Krajským soudem v Českých Budějovicích vedeného pod sp. zn. 8 Co 1149/10 a čeho se týkala sp. zn. Spr 1339/11, a v návaznosti na to, jakým způsobem se tyto věci dotýkaly stěžovatele, nebylo možno z předloženého správního spisu žalované ani soudního spisu městského soudu zjistit.
[14] Nejvyšší správní soud tak konstatuje, že ty důvody, které označil městský soud, v nynější věci dostatečně neodůvodňují jeho závěr o zjevné neúspěšnosti žaloby. Věc tak bylo nutno vrátit městskému soudu k dalšímu řízení, v němž bude třeba stěžovatelovu žádost znovu posoudit.
[15] Městský soud ve svém usnesení uvedl, že nepochybuje o tom, že stěžovatel je nemajetný. Aniž by Nejvyšší správní soud chtěl následujícím městský soud jakkoli zavazovat, lze poznamenat, že pro případ, že by zde městský soud neshledal jiný důvod, který by svědčil o zjevné nedůvodnosti žaloby či zneužití práva, je na základě § 36 odst. 3 s. ř. s. možno zvažovat, zda jsou u stěžovatele dány podmínky pro plné osvobození od soudních poplatků, což je výjimečný institut, nebo zda jsou dány podmínky jen pro částečné osvobození. Nejvyšší správní soud již ostatně v minulosti aproboval usnesení městského soudu, jimiž bylo nynějšímu stěžovateli přiznáno jen částečné osvobození s tím, že od určité symbolické části soudního poplatku osvobozen nebyl (srov. např. rozsudky ze dne 5. 12. 2014, č. j. 2 As 183/2014 - 14; ze dne 12. 2. 2015, č. j. 4 As 11/2015 - 20; a ze dne 19. 2. 2015, č. j. 4 As 17/2015 - 22).
[16] Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, proto napadené usnesení dle § 110 odst. 1, věty první, s. ř. s. zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. O věci přitom rozhodl bez jednání postupem podle § 109 odst. 2 s. ř. s., dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. března 2015
JUDr. Radan Malík
předseda senátu