3 As 9/2015 - 23

 

 

U S N E S E N Í

 

 

 

 

 

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: V. P., zastoupen JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem Praha 1, Vodičkova 736/17, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Praha 1, Mariánské nám. 2, za účasti: J. Č., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2010, č. j. S-MHMP 100585/2010/OST/Če/Ja, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2014, č. j. 8 A 146/2010 - 43,

 

 

t a k t o :

 

 

 Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   s e   z a m í t á .

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

 Žalovaný správní orgán rozhodnutím z 31. 3. 2010, č. j. S-MHMP 100585/2010/OST/ Če/ Ja, změnil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 6 z 25. 11. 2009, č. j. MCP6 0730512009 o odstranění rozestavěné stavby rodinného domu na pozemku p. č. X v katastrálním území Nebušice. Žalobce (dále též „stěžovatel) proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 21. 11. 2014, č. j. 8 A 146/2010 - 43.

 

 Stěžovatel podal k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost, v níž navrhl přiznání odkladného účinku. Stěžovatel návrh odůvodnil tím, že výkon správního rozhodnutí o odstranění stavby by pro něj znamenal závažnou a nenahraditelnou újmu a mohlo by dojít k situaci, kdy by Nejvyšší správní soud kasační stížnosti sice vyhověl, avšak správní orgány by již dříve jednaly a stavbu by odstranily. Přiznání odkladného účinku se podle stěžovatele nedotkne nepřiměřeným způsobem práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

 

 Žalovaný k tomuto návrhu uvedl, že ačkoliv má v daném případě za prokázané, že stěžovatel vědomě porušil právní předpisy a stavbu v této podobě nelze dodatečně povolit, výkon rozhodnutí, tj. odstranění novostavby rodinného domu, by bylo nezvratné, a proto s přiznáním odkladného účinku souhlasí.

 

 Nejvyššímu správnímu soudu ze spisů městského soudu i žalovaného vyplynulo, že přezkoumávané rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti dnem 21. 4. 2010, stěžovatel poté v řízení o žalobě (řízení zahájeno 11. 6. 2010) o přiznání odkladného účinku nepožádal, účinky spojené s právní mocí a vykonatelností přezkoumávaného rozhodnutí tedy nastaly již před samotným zahájením řízení o žalobě u Městského soudu v Praze (srov. a contrario § 73 odst. 3 s. ř. s.).

 Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti může podle přiměřeně (srov. § 120 s. ř. s.) aplikovaného ustanovení § 73 s. ř. s. přiznat kasační stížnosti odkladný účinek tehdy, pokud by výkon rozhodnutí případně jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

 

 Z hlediska procesního se přitom jedná o zcela odlišnou situaci, než je tomu v řízení o žalobě. Stěžovatel kasační stížností napadá rozhodnutí krajského soudu (srov. § 102 s. ř. s.), odkladný účinek kasační stížnosti proto může znamenat toliko odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku Městského soudu v Praze o zamítnutí žaloby. Eventuálně přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti nemůže ovlivnit stále trvající právní účinky správního rozhodnutí.

 

 Jakkoli z vyjádření stěžovatele a žalovaného vyplývá totožný záměr udržet status quo pro obtížnost pozdějšího znovunastolení souladu právního a faktického stavu, Nejvyšší správní soud je názoru, že tohoto účinku návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dosáhnout. Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů neshledal, že by výkon napadeného rozsudku pro stěžovatele mohl znamenat újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., a proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

 

 Nad rámec potřebného odůvodnění Nejvyšší správní soud poznamenává, že v nastalé procesní situaci se lze na návrh účastníka domáhat předběžným opatřením zatímní úpravy poměrů, mj. též povinnosti zdržet se úkonu směřujících k výkonu rozhodnutí o odstranění stavby (srov. § 38 s. ř. s.).

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné 53 odst. 3                             s. ř. s.).

 

 

V Brně dne 11. února 2015

 

 

 

JUDr. Jaroslav Vlašín

                 předseda senátu