USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: P. B., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2014, čj. KrÚ 38635/2014/ODSH/14, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 6. 1. 2015, čj. 52 A 60/2014 – 22,

 

 

t a k t o :

 

 

I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

 

II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

I.

  1.                Městský úřad Holice rozhodnutím ze dne 12. 2. 2014, čj. MUHO-2447/2014, uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 3 a 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

 

  1.                Žalovaný zamítl odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 11. 6. 2014, čj. KrÚ 38635/2014/ODSH/14.

 

II.

  1.                Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové ‑ pobočka v Pardubicích, který usnesením ze dne 6. 1. 2015, čj. 52 A 60/2014 – 22, zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu.

 

III.

  1.                Žalobce (stěžovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasační stížností z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.

 

  1.                Stěžovatel namítl, že provedl úhradu soudního poplatku bankovním převodem dne 5. 1. 2015, tedy den předtím, než bylo vydáno napadené usnesení.

 

IV.

  1.                Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

V.

  1.                Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzovaném případě splněny podmínky řízení.

 

  1.                Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat.

 

  1.                Stěžovatel podal kasační stížnost dne 7. 1. 2015. Krajský soud usnesením ze dne 12. 1. 2015, čj. 52 A 60/2014 – 30, zrušil napadené usnesení v souladu s § 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdější předpisů. 

 

  1.            Předpokladem pro přezkoumání zákonnosti usnesení o zastavení řízení je existence takového rozhodnutí. Zrušení napadeného usnesení o zastavení řízení krajským soudem vedlo k neodstranitelnému nedostatku podmínky řízení spočívající v neexistenci předmětu řízení o kasační stížnosti. Jelikož před rozhodnutím tohoto soudu odpadly podmínky řízení, je dán důvod k odmítnutí návrhu v celém rozsahu na základě § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

 

  1.            Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že nevyzýval stěžovatele k uhrazení soudního poplatku za tuto kasační stížnost. S ohledem na nutné odmítnutí kasační stížnosti by byl totiž nucen poplatek obratem vrátit stěžovateli (§ 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) a jeho postup by tak byl ryze formální a rozporný se zásadou procesní ekonomie.

 

  1.            O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

 

 

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně 3. února 2015

 

 

JUDr. Jan Passer

předseda senátu