5 As 183/2014 - 20

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: M. Ch., zastoupeného Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem v Praze 2, Ječná 7/548, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2014, č. j. 6 A 25/2011 - 49,

 

 

t a k t o :

 

 

  1. Řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
    30. 9. 2014, č. j. 6 A 25/2011-49,   s e   z a s t a v u j e .

 

  1.               Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o   na  náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žalobci se vrací  s e  v r a c í  soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 1500 Kč. Tato částka bude vyplacena k rukám jeho zástupce Mgr. Pavla Čižinského, advokáta se sídlem v Praze 2, Ječná 7/548, z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. 

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

Podanou kasační stížností ze dne 10. 11. 2014 se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 26. 11. 2010, č. j. MV-78811-7/VS-2010, jímž byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 23. 7. 2010, č. j. VS-3198/53/2-2002 (dále „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“). Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně nebylo vyhověno žádosti stěžovatele o udělení státního občanství České republiky podle § 7 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

 

Dne 2. 1. 2014 došlo Nejvyššímu správnímu soudu podání stěžovatele, v němž bere kasační stížnost proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze zpět.

 

V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (viz § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Nejvyšší správní soud má s ohledem na obsah podání za to, že se stěžovatel rozhodl vzít svůj návrh zpět, neboť projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti. Nejvyšší správní soud proto v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení zastavuje.

 

Řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí návrhu; v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s. proto nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.

 

Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku dle ustanovení § 10 odst. 3 a ustanovení § 10a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tak, že stěžovateli bude do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrácen uhrazený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč; stěžovatel zaplatil soudní poplatek ve výši 2 500 Kč; částka k vrácení tedy činí 1500 Kč.

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 7. ledna 2015

 

 

 

JUDr. Lenka Matyášová

                                                                                                        předsedkyně senátu