Nao 277/2014 - 31

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, v řízení o námitce podjatosti ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A 43/2014,

 

 

t a k t o :

 

 

Námitka podjatosti   s e   o d m í t á .

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2014, č. j. 62 A 43/2014 – 3, kterým byla odmítnuta jeho žaloba, jíž se domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2014, č. j. 9 As 72/2014 – 24. V kasační stížnosti vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 7 As 132/2014, stěžovatel vznesl námitku podjatosti proti členům senátu 62 A JUDr. Davidovi Rausovi, Mgr. Kateřině Kopečkové a Mgr. Petrovi Šebkovi. Řízení o kasační stížnosti bylo usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č. j. 7 As 134/2014 - 51, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.

 

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

 

Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že předmětem této úpravy je vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci. Základním předpokladem pro vyloučení je tedy skutečnost, že soudci, jejichž podjatost účastník řízení namítá, mají v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony nebo rozhodovat o věci samé.  Existence „věci“, kterou by soudci měli projednávat, činit v ní nějaké procesní úkony nebo o ní rozhodovat je podmínkou řízení o námitce podjatosti. Nedostatek této podmínky musí mít za následek odmítnutí námitky podjatosti podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004 - 55, publ. ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 408/2004,  ze dne 15. 11. 2012, č. j. Nao 76/2012 - 90, a  ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 – 10, všechny dostupné na www.nssoud.cz).

Jedná-li se tedy o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, aby soudci věc projednávali či rozhodovali, není důvod o námitce podjatosti rozhodovat.

 

V projednávané věci bylo vedeno  řízení o žalobě stěžovatele, která  byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2014, č. j. 62 A 43/2014 - 3, odmítnuta, přičemž řízení o kasační stížnosti proti tomuto usnesení bylo zastaveno usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, č.j. 7 As 134/2014 - 51. Pro rozhodování o podjatosti soudců senátu 62 A proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci (pravomocně neskončeného) řízení před Krajským soudem v Brně. Tento nedostatek je s ohledem na zastavení řízení o kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí žaloby neodstranitelný. Nejvyšší správní soud proto námitku podjatosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.

 

 

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 11. prosince 2014

 

 

 JUDr. Eliška Cihlářová

 předsedkyně senátu