10 Afs 142/2014 – 21

 

 

U S N E S E N Í

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Daniely Zemanové a Miloslava Výborného, v právní věci žalobkyně: HOPR TRADE CZ, s. r. o., Libušina 667/72, Chválkovice, Olomouc, zastoupena JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem Purkyňova 74/2, Praha 1, proti žalovanému: Finanční úřad pro Olomoucký kraj, Lazecká 545/22, Olomouc, ve věci ochrany proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2014, čj. 31 A 8/2014-82,

takto:

 

  1. Řízení   s e   z a s t a v u j e.

 

  1. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

Odůvodnění:

 

 

Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala dne 20. 6. 2014 blanketní kasační stížnost, kterou se domáhala zrušení v záhlaví označeného rozsudku krajského soudu. Soudní poplatek splatný společně s podáním kasační stížnosti však nezaplatila. Zdejší soud stěžovatelku proto usnesením ze dne 3. 7. 2014, čj. 10 Afs 142/2014-16, mimo jiné vyzval, aby soudní poplatek zaplatila. K tomu určil přiměřenou lhůtu 5 dnů od doručení uvedeného usnesení a poučil o následcích nevyhovění výzvy.

 

Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona nebylli poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví. Výzva k zaplacení byla stěžovatelce prostřednictvím jeho zástupce doručena dne 3. 7. 2014 (doručenka na č. l. 17 spisu NSS). Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula dnem 8. 7. 2014. Protože soudní poplatek nebyl do dnešního dne ani přes výzvu soudu zaplacen, zdejší soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. zastavil.

 

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

 

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

V Brně dne 10. července 2014

 

Zdeněk Kühn

        předseda senátu