USNESENÍ

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: KARSPED, s. r. o. Jaroměř, se sídlem Jaromírova 91, Jaroměř, zastoupeného JUDr. Miroslavem Zamiškou, advokátem se sídlem Na Příkopě 957/23, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, za účasti: I) F. Ř., II) A. Ř., III) Občanské sdružení Dubeňák, se sídlem Dubenec 181, IV) B. T., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2012, čj. 15599/ZP/2012-4, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2014, čj. 30 A 123/2012 – 51,

t a k t o :

I. Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Osoby zúčastněné na řízení  n e m a j í  právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

1.                   Rozhodnutím ze dne 25. 6. 2012, čj. OŽP/15236-2012/2456-2012/ott, Městský úřad Dvůr Králové nad Labem povolil společnosti Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o., hydrogeologický průzkum spojený se zásahem do pozemků v k. ú. Dubenec.

2.                   Žalovaný zamítl odvolání rozhodnutím ze dne 24. 9. 2012, čj. 15599/ZP/2012-4.

3.                   Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, který ji rozsudkem ze dne 28. 1. 2014, čj. 30 A 123/2012 – 51, zamítl.

4.                   Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.

5.                   Podáním ze dne 19. 2. 2014 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 20. 2. 2014 stěžovatel vzal kasační stížnost zpět v plném rozsahu. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil [§ 47 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.].

6.                   S ohledem na zpětvzetí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud neodstraňoval její vady ani nevyzýval stěžovatele k uhrazení soudního poplatku za tuto kasační stížnost. Takový postup by byl s ohledem na nutné zastavení řízení o kasační stížnosti ryze formální a rozporný se zásadou procesní ekonomie.

7.                   O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení o kasační stížnosti zastaveno. Osoba zúčastněná na řízení má podle § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti uložené soudem. V tomto řízení však osobám zúčastněným na řízení nebyla uložena žádná povinnost a Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné, proto rozhodl, že osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně 27. února 2014

JUDr. Jan Passer

předseda senátu