USNESENÍ

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: Ing. L. V., zastoupený Mgr. Tomášem Výborčíkem, advokátem se sídlem Huťská 1383, Kladno, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské náměstí 1, Praha 1, proti rozhodnutí ministra kultury ze dne 9. 2. 2010, čj. MK 1774/2010 OLP, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2014, čj. 5 A 103/2010 – 41,

t a k t o :

I.  Kasační stížnost   s e    o d m í t á .

II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

1.                   Rozhodnutím ze dne 27. 8. 2009, čj. MK 6299/2009 OPP, žalovaný zamítl žádost žalobce a nezrušil prohlášení za kulturní památku souboru věcí zámečku čp. 13 a 66 ve Skřivani.

2.                   Ministr kultury zamítl rozklad žalobce rozhodnutím ze dne 9. 2. 2010, čj. MK 1774/2010 OLP.

3.                   Žalobce napadl rozhodnutí ministra kultury žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 8. 1. 2014, čj. 5 A 103/2010 – 41, zamítl.

4.                   Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností.

5.                   Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve podmínkami řízení a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.

6.                  Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení napadeného rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu, lhůta je však zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.

7.                  Z doručenky připojené k č. listu 45 spisu městského soudu vyplývá, že rozsudek čj. 5 A 103/2010 – 41 byl doručen zástupci stěžovatele v pondělí dne 20. 1. 2014. Lhůta pro podání kasační stížnosti marně uplynula v pondělí dne 3. 2. 2014 (§ 106 odst. 2 za použití § 40 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel podal kasační stížnost k poštovní přepravě dne 4. 2. 2014 (č. listu 4 spisu Nejvyššího správního soudu), kasační stížnost je tedy opožděná.

8.                  Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s.].

9.                   O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první za použití § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.

10.               Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že s ohledem na opožděnost kasační stížnosti nevyzýval stěžovatele k uhrazení soudního poplatku za tuto kasační stížnost. Takový postup by byl s ohledem na nutné odmítnutí kasační stížnosti ryze formální a rozporný se zásadou procesní ekonomie.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně 21. února 2014

JUDr. Jan Passer

předseda senátu