U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Č. V., zastoupený JUDr. Jaroslavem Vovsíkem, advokátem se sídlem Malá 6, Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, za účasti osob zúčastněných na řízení: I. Honedbní společenství „BOROVANY“, se sídlem Pzeňská 449, Bor, II) J. B., III) K. B., IV) M. K., V) P. Ž., VI) O. V., VII) J. P., VIII) A. M., všichni zastoupeni JUDr. Jiřím Bydžovským, advokátem se sídlem Soudní 2107, Tachov, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 10. 2013, č. j. 57 A 28/2012 – 102, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

Kasační stížnosti   s e   n e p ř i z n á v á   odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

 Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 10. 2013, č. j. 57 A 28/2012 – 102, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 22. 2. 2012 č. j. ŽP/513/12, a současně i rozhodnutí Městského úřadu Tachov ze dne 21. 10. 2011, č. j. 2222/2011-OŽP, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. V kasační stížnosti stěžovatel současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, a to z důvodu potřeby kontinuity mysliveckého hospodaření v dané lokalitě, kdy uživatel honitby Borovany užívá předmětné pozemky na základě pravomocného rozhodnutí stěžovatele od března 2012. V souvislosti s tím vybudoval a umístil nová myslivecká zařízení, která by navrácením hranice honiteb do původního stavu musela být odstraněna.

Podle ust. § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.

Podle ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem.

Stěžovatel nemá v soudním řízení nadřazené postavení vůči ostatním účastníkům. Není proto oprávněn hájit zájmy jiných účastníků. Jak v řízení o žalobě, tak i v řízení o kasační stížnosti hájí zákonnost svého rozhodnutí, nikoliv partikulární zájmy účastníků správního řízení, o jejichž právech a povinnostech rozhodl. Stěžovatel návrhem na přiznání odkladného účinku své kasační stížnosti zcela nepřípustně hájí zájmy osoby zúčastněné na řízení, která zůstává procesně zcela pasivní, ačkoliv má procesními prostředky k zachování právních účinků krajským soudem zrušeného správního rozhodnutí.

S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou splněny podmínky uvedené v ust. § 73 odst. 2 s. ř. s., a proto návrh na přiznání odkladného účinku zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2013

JUDr. Eliška Cihlářová

 předsedkyně senátu