2 Azs 15/2013 - 41
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce K. M., zastoupeného JUDr. Vandou Bieleckou, advokátkou se sídlem Havířov – Město, Pavlovova 8, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2013, č. j. 64 Az 14/2011 ‑ 42, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2013, č. j. 64 Az 14/2011 - 49,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2013, č. j. 64 Az 14/2011 – 42, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 9. 2013, č. j. 64 Az 14/2011 - 49, byla zamítnuta žaloba, kterou žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2011, č. j. OAM‑410/VL‑07‑PA03-R2-2008, vydanému ve věci jeho žádosti o mezinárodní ochranu. Tento rozsudek napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností. Podáním učiněným u zdejšího soudu dne 2. 12. 2013 vzal stěžovatel, prostřednictvím své zástupkyně, podanou kasační stížnost v plném rozsahu zpět.
Podle § 37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.
Podle § 47 písm. a), věty před středníkem s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět.
Projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti o tom, že se stěžovatel v dané věci domáhá zastavení řízení. Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět ještě před tím, než o ní bylo zdejším soudem rozhodnuto, postupoval Nejvyšší správní soud dle shora citovaných ustanovení, ve spojení s § 120 s. ř. s., a řízení o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Dle prvně zmiňovaného ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo‑li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož z ničeho neplyne, že by ke zpětvzetí kasační stížnosti došlo z důvodů uvedených ve větě druhé citovaného ustanovení, postupoval Nejvyšší správní soud dle obecného pravidla vyjádřeného ve větě první a rozhodl proto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů kasačního řízení.
Krajský soud stěžovateli ustanovil zástupcem pro řízení advokátku, jejíž ustanovení pokračovalo podle § 35 odst. 8, in fine s. ř. s. i v řízení o kasační stížnosti; náklady řízení v tomto případě hradí stát (§ 35 odst. 8 s. ř. s. a § 120 s. ř. s.). Náklady spočívají v odměně ustanovené zástupkyně za jeden úkon právní služby (zpětvzetí kasační stížnosti) v částce 3100 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů v částce 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 3400 Kč. Vzhledem k tomu, že advokátka je plátkyní daně z přidané hodnoty, zvyšuje se nárok vůči státu o částku odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Částka daně z přidané hodnoty činí 714 Kč. Ustanovené advokátce se tedy přiznává odměna v celkové výši 4114 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2013
Mgr. Radovan Havelec předseda senátu