6 As 44/2013 - 17

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Šimáčkové a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: J. R., zastoupeného Mgr. Adrianou Stiborkovou, advokátkou, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek‑Místek, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem 28. října 117, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MSK 91717/2012, sp. zn. DSH/21925/2012/Now 067.1 V10 ze dne 31. 7. 2012, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 58 A 47/2012 ‑ 19 ze dne 6. 11. 2012,

 

 

takto:

 

 

  1. Řízení  se zastavuje.

 

  1. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Rozhodnutím Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí ze dne 16. 5. 2012 č. j. MUFO 27520/2012 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 31. 7. 2012 č. j. MSK 91717/2012, sp. zn. DSH/21925/2012/Now 067.1 V10 zamítnuto a rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí potvrzeno.

 

[2]               Žalobou ze dne 31. srpna 2012, podanou u Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), se stěžovatel domáhal, aby krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2012 č. j. MSK 91717/2012, sp. zn. DSH/21925/2012/Now 067.1 V10.

 

[3]               Usnesením č. j. 58 A 47/2012 ‑ 19 ze dne 6. listopadu 2012 krajský soud řízení zastavil, neboť stěžovatel, ač vyzván k zaplacení soudního poplatku, tento poplatek ve stanovené lhůtě neuhradil.

 

[4]               Proti tomuto usnesení podal stěžovatel 29. listopadu 2012 kasační stížnost, která byla Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím krajského soudu doručena dne 26. března 2013.

 

[5]               Tato kasační stížnost však nesplňovala podmínky řízení podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, není‑li navrhovatel, či věc, které se návrh týká, od soudního poplatku osvobozen podle ustanovení § 11 tohoto zákona. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5000 Kč.

 

[6]               Stěžovatel soudní poplatek ve výši 5000 Kč současně s podáním kasační stížnosti neuhradil. Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením č. j. 6 As 44/2013 ‑ 13 ze dne 3. dubna 2013 vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a zaplacení soudního poplatku ve výši 5000 Kč, přičemž mu stanovil k tomu lhůtu dvou týdnů od doručení usnesení. Stěžovatel byl v usnesení poučen o způsobech platby. Stěžovatel byl rovněž poučen o následcích nesplnění své poplatkové povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

 

[7]               Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovateli prostřednictvím právní zástupkyně doručeno v úterý 30. dubna 2013, lhůta dvou týdnů pro splnění poplatkové povinnosti tedy uplynula v úterý 14. května 2013. 

 

[8]               Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon.

 

[9]               Do dne vydání tohoto rozhodnutí však soudní poplatek za kasační stížnost stěžovatelem zaplacen nebyl. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než řízení před ním vedené zastavit v souladu s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.

 

[10]            O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.

 

 

Poučení:  Proti tomuto usnesení  nejsou  opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 21. června 2013

 

 

JUDr. Kateřina Šimáčková

                                                                                                         předsedkyně senátu