U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobců: a) S. D., b) S. Š., obě zastoupené JUDr. Bohumilem Šoltou, advokátem se sídlem Jiráskova 699, Přelouč, c) JUDr. B. Š., proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 27. 3. 2013, č. j. 52 A 12/2013 – 42, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

t a k t o :

Kasační stížnosti   s e   n e p ř i z n á v á   odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) domáhají zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 27. 3. 2013, č. j. 52 A 12/2013 – 42, kterým byla odmítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 10. 1. 2013, č. j. KrÚ – 78466/210/2012/OMSŘI/Sou, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatelů a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Přelouč ze dne 4. 10. 2012, č. j. MUPC 15392/2012 o zamítnutí žádosti stěžovatelů o nařízení předběžného opatření, jímž mělo být stavebníkům, hlavnímu dodavateli stavby, projektantovi a stavebnímu dozoru přikázáno, aby se zdrželi pokračování v projekci a výstavbě stavby „stavební úpravy a přístavba rodinného domu č. p. X“, aby stavbu odstranili a okolí včetně původní zahrady uvedli do předešlého stavu.

Podle ust. § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.

Podle ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem.

Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je podmíněno splněním stanovených podmínek.

Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Stěžovatelé však pouze navrhli, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek a neuvedli žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že jim skutečně hrozí újma, která by odůvodňovala prolomení právní moci napadeného rozsudku. 

V případě stěžovatelů nelze tedy dovodit, že jim hrozí újma a že se jedná o újmu v důsledku napadeného rozsudku. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. května 2013

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu