U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: T. T. D. H., zastoupená opatrovníkem JUDr. Janem Šafrou, LL.M., advokátem se sídlem Revoluční 1082/8, Praha 1 - Nové Město, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2012, č. j. 49 Az 22/2012 – 24,

t a k t o :

I.  Řízení   s e   z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna opatrovníkovi JUDr. Janu Šafrovi, LL.M., advokátovi,   s e   u r č u j e   částkou 1.936 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 11. 2012, č. j. 49 Az 22/2012 – 24, zamítl žalobu podanou žalobkyní (dále jen „stěžovatelka“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 13. 9. 2012, č. j. OAM-191/LE-BE02-ZA04-2012, kterým bylo rozhodnuto, že žádost stěžovatelky o udělení mezinárodní ochrany je podle ust. § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) nepřípustná a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle ust. § 25 písm. i) zákona o azylu zastaveno. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka v zákonné lhůtě kasační stížnost.

V průběhu řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatelka byla dne 15. 11. 2012 vyhoštěna z území České republiky a její místo pobytu je neznámé.

Podle ust. § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany. 

Neznámé místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je natolik významnou skutečností, že její naplnění znamená faktickou nemožnost pokračovat v soudním přezkumu. Nejvyšší správní soud vzhledem k tomu, že stěžovatelka je neznámého pobytu od 15. 11. 2012, kdy byla vyhoštěna z území České republiky, přičemž její pobyt se nepodařilo zjistit dotazem u příslušných policejních orgánů, řízení o kasační stížnosti podle ust. § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu zastavil.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.

Podle ust. § 140 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.

V řízení byl stěžovatelce ustanoven opatrovníkem advokát JUDr. Jan Šafra, LL.M., a proto Nejvyšší správní soud rozhodl o jeho odměně za výkon této funkce a náhradě hotových výdajů. Podle ust. § 7 bod 1., § 9 odst. 5, a § 11 odst. 1 písm. d) a f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mu byla určena odměna v částce 1.000 Kč (2 x 500 Kč za 2 úkony právní služby – prostudování spisu a písemné podání soudu týkající se věci samé) a podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky náhrada hotových výdajů v částce 600 Kč (2 x 300 Kč), celkem 1.600 Kč. Jelikož ustanovený opatrovník je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, která činí 21% z částky 1.600 Kč, tj. 336 Kč. Celková částka odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného opatrovníka tak činí 1.936 Kč. Zástupce stěžovatelky dále požadoval odměnu za převzetí a přípravu věci. Podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky náleží odměna za převzetí a přípravu zastoupení, je-li právní služba poskytována na základě smlouvy, zatímco je‑li klientovi zástupce ustanoven, jak tomu bylo v daném případě, náleží podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) citované vyhlášky odměna jen tehdy, byla-li uskutečněna první porada s klientem. Není-li tomu tak, není úkonem právní služby pouhé převzetí usnesení soudu o ustanovení zástupcem. V daném případě není z obsahu spisu zřejmé, že by se porada s klientkou uskutečnila, a proto opatrovníkovi nenáleží odměna za přípravu a převzetí věci.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. března 2013

JUDr. Eliška Cihlářová

   předsedkyně senátu